Zdraví žen je zdraví lidstva
📊 Souhrn
Jennifer Garrison varuje, že nedostatečné porozumění ženskému tělu má vážné dopady nejen na ženy, ale i na celou společnost. Zdůrazňuje, že biologické rozdíly mezi muži a ženami nejsou jen povrchové, ale zasahují až na buněčnou a molekulární úroveň. Přesto však historicky naprostá většina studií opomíjela ženské tělo, což vedlo například k chybnému nastavení diagnóz infarktů nebo nevhodným lékům s nepředvídanými vedlejšími účinky. Upozorňuje, že ženy sice žijí déle než muži, ale jejich zdravé období života je kratší, což souvisí se stárnutím vaječníků, které ovlivňují celé tělo a stárnou rychleji než ostatní orgány.
Dále poukazuje na ekonomický i společenský potenciál lepšího výzkumu ženského zdraví, který podle dat přináší mnohonásobný návrat investic. Nejde přitom jen o ženskou záležitost – znalosti získané při pochopení ženského těla mohou zlepšit léčbu mnoha nemocí u obou pohlaví. Varuje před snižováním prostředků na tento výzkum a politizací vědy, která ohrožuje dosažený pokrok. Garrison apeluje na společnost, aby důkladněji zkoumala ženské tělo, protože „zdraví žen je zdraví lidstva“.
📝 Přepis
Úvod: Význam pochopení ženského těla
Co kdybych vám řekla, že pochopení ženského těla může všem pomoci žít zdravěji a déle? Je to pravda, opravdu to tak je. Dnes jsem tady, abych zpochybnila, co si myslíte, že víte o ženském zdraví, a vysvětlila, proč je tato problematika důležitá pro každého člověka na této planetě.
Rozdíly mezi muži a ženami na hluboké úrovni
Je jasné, že ženské a mužské tělo se liší – k pochopení toho nemusíte být vědec ani lékař, vidíte to na první pohled. Tyto rozdíly však sahají daleko hlouběji, až na buněčnou a molekulární úroveň. Přesto o mužském těle víme mnohem více než o tom ženském. Ženské tělo si představuji jako nevyřešenou hádanku.
Mozek a komunikace s tělem
Jsem neurovědkyně a moje laboratoř studuje komunikaci mezi mozkem a tělem. Zkoumáme, jak mozek a orgány neustále komunikují a jak se tato výměna s věkem mění či narušuje.
Představte si své tělo jako rušné město – mozek je jeho řídicím centrem. Mozek zpracovává informace ze všech orgánů a integruje je, což určuje i reguluje naše tělesné funkce. Tato komunikace probíhá:
- Kabelově: prostřednictvím elektrických signálů v nervech podobných telefonním kabelům nebo optickým vláknům
- Bezdrátově: pomocí chemických signálů, které putují obousměrně – já tomu říkám mozkové wi-fi
Mozek není diktátor, neustále naslouchá a integruje zpětnou vazbu z těla. V této nádherné symfonii leží podstata naší fyziologie, která se mění se stárnutím, pokud se komunikace naruší.
Nedlouhá zdravá léta u žen
Jako vědkyně i žena jsem si myslela, že rozumím svému tělu, ale zmýlila jsem se. Vím, že ženy průměrně žijí déle než muži, ale nevěděla jsem, že pokud ženy dožijí vysokého věku, mají ve srovnání s muži kratší období života ve zdraví.
Americké ženy stráví průměrně posledních 12,5 let života s postižením nebo nemocemi. Jinými slovy, více let v nemoci než muži. Proč tomu tak je?
Rychlé stárnutí vaječníků a jeho dopady
Hlavním důvodem jsou vaječníky, které stárnou rychleji než zbytek ženského těla – přibližně 2,5krát rychleji než ostatní orgány. Tato nerovnováha ovlivňuje zdravou délku života žen.
Vaječníky ale nejsou jen „továry na vajíčka“ či orgány pro plodnost. Jsou to endokrinní žlázy, které tvoří desítky až stovky hormonů, ne jen dva známé, a tyto hormony ovlivňují téměř všechny tkáně v těle ženy. Fungují téměř jako druhý mozek s vlastní wi-fi sítí.
Vaječníky tedy:
- komunikují např. s kostmi, srdcem, játry, svaly, kůží
- tvoří architekturu zdraví v ženském těle
- jsou také dirigenty stárnutí
Když vaječníky předčasně stárnou, způsobují, že ženy mají kratší zdravý život.
Historické předsudky a nedostatečný výzkum
Kdykoliv zmíním vaječníky, většina lidí myslí jen na plodnost nebo menopauzu, což jsou sice důležité aspekty, ale zdaleka ne jediné funkce. Pro prodloužení zdraví žen musíme pochopit procesy stárnutí vaječníků.
Dnešní situaci způsobilo mnoho faktorů, jako např.:
- Přetrvávající společenská tabu
- Dramaticky podfinancovaný výzkum ženského zdraví
- Systematické předsudky v biomedicíně
Před rokem 1993 většina klinických studií ženy vůbec nezahrnovala. Teprve od roku 2016 v USA Národní instituty zdraví (NIH) nařídily, že i zvířecí pokusy musí zahrnovat obě pohlaví. Tento požadavek má být mimochodem nyní opět zrušen.
Za znalostmi ženského těla zaostáváme nikoli roky či dekády, ale celé generace.
Praktické dopady neznalosti
Nevědomost má dramatické důsledky:
- Ženy mají jiné příznaky infarktu, ale diagnózy se stále staví na mužských symptomech
- Anestezie, kalibrovaná podle mužů, může mít u žen nečekané účinky
- Léky fungují u žen jinak, ale byly testovány hlavně na mužích
Mezi roky 2008–2023 schválila FDA 623 nových léků. Směšně malá část byla určena na ženská onemocnění. Pokud vyřadíme onkologické léky, méně než 4 % nových léčiv bylo určeno výhradně ženským diagnózám. Potřebujeme lépe.
Ekonomický smysl investic
Nejde jen o ženy. Kdybychom věděli například, proč je imunitní systém žen účinnější proti virům, mohli jsme zachránit mnoho mužských životů během pandemie covidu. Rozpoznání pohlavních rozdílů přinese lepší léčby pro všechny.
Investice do ženského zdraví má i obrovský ekonomický potenciál. Podle studie Women’s Health Access Matters každých investovaných 350 milionů dolarů přinese 14 miliard dolarů do ekonomiky – což je 40násobný návrat! To je víc než většina trhů vůbec nabízí.
Navíc:
- Ženy tvoří 51 % populace
- Ovládají 80 % zdravotnických výdajů
Nicméně pouze 10 % rozpočtu NIH jde na výzkum ženského zdraví ve všech životních fázích, a tento podíl klesá. Do komerčního výzkumu (R&D) jde jen 4 %. Musíme to změnit.
Apel na společnost
Jsem tu, abych to požadovala. Podceňování ženského těla škodí nám všem. Objevy, které mohou změnit medicínu pro všechny, čekají přímo před námi.
„Nemůžete složit půlku skládačky a čekat, že uvidíte celý obraz.“
Musíme teď začít chápat ženská těla.
Závěr: Výzva k ochraně vědy
Dnes je Mezinárodní den žen.
Když mě minulý rok zvali, nikdy by mě nenapadlo, že vám tu budu říkat, že se vracíme zpět. Avšak pokrok, který jsme tvrdě vydobyli, je dnes bohužel rychle ničován.
Pokud je věda politizována, pokud jsou myšlenky a slova cenzurovány, pokud je výzkum využíván jako politická zbraň namísto veřejného dobra, všichni na tom prohrajeme.
Prosím vás tedy, jako vědkyně, žena a člověk, který věří, že poznání zachraňuje životy:
- Chraňme vědu
- Investujme do pochopení všech těl
- Vyberme poznání místo nevědomosti
Protože ženské zdraví je zdraví nás všech.
Děkuji.
🔍 Kritické zhodnocení
Jennifer Garrison velmi přesvědčivě a správně upozorňuje na strukturální přehlížení ženského těla ve vědě i klinické praxi. Je fakticky doloženo, že ženy po staletí bývaly z lékařských studií téměř vyloučeny – v USA až do 90. let tvořili účastníky většiny studií muži [NIH, 2019]. Tento deficit má přímé důsledky v oblasti farmakologie: např. podle studie GAO z roku 2001 byly většinou stažené léky z trhu kvůli vedlejším účinkům právě u žen [GAO-01-286R]. To potvrzuje její tvrzení o rizicích vyplývajících z „neznalosti“.
Také zmiňovaná rychlejší „biologická“ stárnutí vaječníků má oporu. Výzkum ukazuje, že ovariální rezervy klesají výrazně dříve než ostatní fyziologické schopnosti a nástup menopauzy provází pokles estrogenu, jenž ovlivňuje zdraví celého těla (např. kondici kostí, srdce či imunity) [Broekmans et al., Hum Reprod Update, 2009]. Hypotézu, že zpomalit „stárnutí vaječníků“ by mohlo prodloužit ženskou „healthspan“, tedy nelze odmítnout.
Ekonomické odůvodnění větších investic odkazuje na data Women’s Health Access Matters (WHAM) [2022], jež analyzují návratnost zdravotního výzkumu – i zde jsou její argumenty podložené.
Jistým omezením talku je, že autorka neřeší nuance jako např. intersekcionalitu (etnické rozdíly, socioekonomické faktory), které také významně ovlivňují zdraví žen. Dále není dopodrobna řešena otázka, jak přesně „rychleji stárnoucí vaječníky“ ovlivnit.
Celkově je ovšem její poselství velmi důležité, přesně podporováno důkazy a naléhavé – přetrvávání současné ignorance znamená nejen ublížení ženám, ale i ztracené šance pro lékařskou vědu jako celek. Výzva k investicím a větší spravedlnosti ve výzkumu si zcela jistě zaslouží pozornost.
