Vyprávění příběhů a síla narativů v komplexním světě
📊 Souhrn
Frank Wolf ve své přednášce objasňuje, jak moc vyprávěné příběhy – a zejména opakované příběhy – formují naše přesvědčení, rozhodnutí i společenské postoje. Na úvod líčí extrémní příklad nocebo efektu, kdy samotná víra způsobila fyzický kolaps mladíka. Navazuje na osobní zkušenost s parfémem, který se mu kvůli příběhu jeho dcery zcela zprotivil, čímž ilustruje sílu vyprávění. Wolf zdůrazňuje, že příběhy nejsou izolované, ale skládají se v rozsáhlejší narativy – vzorce významů ovlivňující naše rozhodování. Právě ty fungují v pozadí a často určují naše volby, jako třeba postoj k investicím.
Wolf dále vysvětluje confirmation bias a proč je obtížné narativy měnit – naše mysl totiž odmítá příběhy, které neodpovídají našemu pohledu. Na základě analýzy kampaní a hnutí shrnuje tři pravidla pro změnu narativů:
- Repetice je nezbytná k získání důvěry a pochopení,
- Napojení příběhů na již existující narativy publika,
- Přepsání vlastních vnitřních narativů, čímž můžeme získat větší kontrolu nad svým životem.
V závěru vybízí k zamyšlení nad skrytými příběhy v naší mysli a zdůrazňuje, že my jsme autoři svého příběhu, a tedy můžeme změnit nejen své přesvědčení, ale také ovlivnit své okolí.
📝 Přepis
Úvod: Extrémní síla mysli a nocebo efekt
Děkuji vám. Píše se rok 2007, Jackson, Mississippi. Mladý muž vpadne na pohotovost. Třesou se mu ruce, potí se, je sotva při vědomí. Zalapá po dechu:
„Pomozte mi… jsem v klinické studii a vzal jsem všechny pilulky.“
Pak se zhroutí na zem. Lékaři zasahují, tlak má nebezpečně nízký, 80 na 40, pumpují do něj litry fyziologického roztoku, ale nic nezabírá. Mladík umírá.
Dorazí lékař z klinické studie, zvedne prázdnou lahvičku na zemi, podívá se a říká:
„Ty prášky nebyly skutečné.“
Mladík byl v kontrolní skupině a spolkli 29 neškodných placeb – cukrových tablet – ale jeho tělo uvěřilo opaku. Ve chvíli, kdy poznal pravdu, jeho životní funkce se stabilizovaly a během pár minut byl úplně v pořádku.
To je nocebo efekt – víra může člověka učinit nemocným. Příběhy, které si vyprávíme, utváří naši realitu mimořádně silně.
🔍 Kritické zhodnocení
Frank Wolf ve své přednášce velmi dobře vystihuje, že lidské přesvědčení není tvořeno pouze fakty, ale především narativy složenými z opakovaných příběhů, což potvrzují mnohé studie. Např. Nickerson (1998) ve své analýze confirmation bias ukazuje, že lidé přirozeně upřednostňují informace podporující jejich stávající názory a názory opačné přehlíží nebo odmítají – právě to Wolf popisuje jako bariéru změny narativů.
Dále správně upozorňuje na význam opakování. Podle výzkumů např. Fazio et al. (2015), i opakované slyšení nepravdivých tvrzení může zvyšovat jejich důvěryhodnost – tzv. illusory truth effect. To vysvětluje, proč mýty a dezinformace přežívají navzdory faktům.
Velmi inspirativní je jeho výzva k aktivnímu přepisování našich vlastních narativů, což odpovídá principům kognitivně-behaviorální terapie (Beck, 1976), kde přehodnocení maladaptivních přesvědčení vede ke změně emocí a chování.
Méně se však ve své prezentaci věnuje rizikům manipulace prostřednictvím narativů. Vyprávění mohou být snadno zneužita k šíření nebezpečných mýtů nebo propagandy (viz např. práce Kahnemana, 2011). Zde je důležité upozornit, že rozpoznání manipulačních strategií, mediální gramotnost a kritické myšlení jsou klíčové, aby násovlivnily příběhy neodsuzované pouze na základě repetice nebo napojení na emocionální hodnoty.
Shrnuto: Wolf přesně mapuje význam vyprávění a nabízí praktická pravidla, jak tvořit a přetvářet narativy – v osobním životě i společnosti. Jeho doporučení jsou v souladu s poznatky psychologie i behaviorálních věd. Avšak je třeba dodat, že vedle tvořivého využití narativů musíme dbát na kritické hodnocení obsahu, abychom nepodlehli manipulaci.
