6 tipů, jak dnes znovu získat svou kreativitu

📊 Souhrn

Gregg Stewart ve své TEDx přednášce zdůrazňuje, že kreativita není jen pro umělce, ale pro každého, kdo chce žít plnohodnotný a zdravý život. Sdílí osobní příběhy a osudy svých předků, kteří potlačili svou kreativitu a litovali toho. Stewart apeluje na diváky, aby neopakovali jejich chyby a věnovali se svým tvůrčím zájmům, i kdyby to nemělo vést k finančnímu zisku. Hlavním argumentem je, že kreativní vyjádření je klíčové pro duševní zdraví a seberealizaci.

Přednáška nabízí šest konkrétních kroků, jak znovu získat a rozvíjet svou kreativitu. Stewart radí, abychom si uvědomili svou hodnotu a jedinečnost, nebáli se sdílet své nitro bez cenzury, našli si tvůrčí aktivitu, která nás baví, vyhradili si na ni čas a byli v ní konzistentní. Klíčem je podle něj autenticita, tedy tvorba vycházející z vnitřních pocitů a prožitků, nikoli z touhy zalíbit se ostatním. Zdůrazňuje, že kreativita nám umožňuje lépe poznat sami sebe, zpracovat emoce a žít autentičtěji.

📝 Přepis

Když mi bylo šest, namaloval jsem obrázek svého psa. Taková typická věc pro šestileté dítě. Potom se ale staly dvě mimořádné věci, které změnily směr mého života. Za prvé, můj obraz byl vybrán na celoměstskou uměleckou výstavu. Byl jsem nadšený, že uvidím svou práci v galerii. I v šesti letech jsem věděl, že to je něco vzrušujícího.

Potom se objevily noviny a napsaly recenzi výstavy. A k článku vybraly fotku mého obrazu mého psa. Když jsem viděl své umělecké dílo v novinách, něco se ve mně rozsvítilo. V tu chvíli jsem se rozhodl, že budu žít kreativním životem. Ať se děje cokoliv. Umění, hudba, psaní, chtěl jsem prozkoumat všechno. Od té doby jsem v tomto úsilí tisíckrát spektakulárně uspěl i selhal. A chci s vámi mluvit o některých z mnoha úskalí, do kterých jsem vtančil, a také o některých hlubokých výhodách, které jsem získal z angažování se ve své kreativitě, o kterých se mluví jen zřídka, když se bavíme o umění.

První překážky

První kámen úrazu přišel o pár let později. Bylo mi devět, možná deset, když jsem objevil portfolio umění svého strýce ve sklepě prarodičů, pohřbené pod hromadou krabic a papírů. Jeho práce byla naprosto úchvatná a okamžitě jsem upadl do úskalí srovnávání a sebepochybností, dvou úhlavních nepřátel kreativity. Věděl jsem, že má práce nikdy nebude tak dobrá.

Tak jsem vzal portfolio své babičce a dožadoval se vysvětlení, proč můj strýc není slavný umělec. Protože pokud to nedokázal on, nebylo šance, abych já někdy dosáhl svých uměleckých snů. Moje babička, typicky přímočaře, řekla: “Ale jo, tvůj děda by to nikdy nedovolil. Jeho syn potřeboval pořádnou kariéru, aby uživil rodinu.” Takže přesvědčil mého strýce, aby se vzdal umění. Můj strýc už nikdy nekreslil ani nemaloval a zemřel v 58 letech, ve stejném věku jako jeho otec.

Rodinné vzorce

Moje matka, když jí bylo dvacet, žila na hausbótu na Panenských ostrovech, prodávala své obrazy na nábřeží. Vzpomíná na to jako na jedno z nejidyličtějších a nejšťastnějších období svého života. Když se jí zeptám, proč přestala malovat, proč vlastně opustila Panenské ostrovy, říká: “Víš, někdy se prostě život postaví do cesty.”

Můj otec byl rozený vypravěč, který si nikdy nenašel čas na psaní. Zemřel na srdeční chorobu a na smrtelné posteli naříkal: “Víš, měl jsem tu knihu napsat.” Měl pravdu, měl. Myslím, že mu zlomilo srdce, že to neviděl. Uvědomil jsem si, že pocházím z dlouhé řady živých a talentovaných mužů a žen, kteří nechali život, aby se jim postavil do cesty jejich kreativnímu vyjádření.

Takže když vám říkám, že musíte žít kreativnější život, že na tom závisí vaše duševní zdraví a emoční pohoda, chápu, proč můžete váhat. Až příliš dobře vím, co naše společnost zaměřená na výsledky říká o vašem tvůrčím hlasu. “Neopouštějte své denní zaměstnání. Je čas vyrůst a sundat hlavu z oblaků. Pokud na tom nemůžete vydělat peníze, nestojí to za to.”

Kreativita pro každého

Dovolte mi se vás zeptat. Pokud se shodneme na tom, že nemusíte být olympijský atlet nebo profesionální kulturista, abyste získali zdravotní výhody z každodenního cvičení, proč se nemůžete angažovat ve své kreativitě pro duševní a zdravotní výhody, aniž byste měli pocit, že se musíte stát autorem hitů nebo nejprodávanějším expertem?

Neustále škrtáme umění z rozpočtů pro naše děti. Neustále to předáváme softwaru, aby to udělal za nás. Začínám se ptát, jestli vůbec víme, k čemu umění je. Není to o vytváření obsahu. Není to o tom, stát se profesionálem, mít kariéru, stát se virálním, zbohatnout. Můžete se o to snažit, ale o to nejde. Také to není o tom, starat se o to, jestli jste dostatečně talentovaní, jestli se to někomu bude líbit, jestli se tím uživíte. Jde o vašeho ducha. Jde o to, poznat sami sebe skrze svou tvůrčí práci. To je ta krása a dar.

Takže se dál dělím o své příběhy prostřednictvím umění a hudby, prostřednictvím všech pokusů a omylů. Dělám to také proto, abych uctil muže a ženy, kteří přišli přede mnou. Ty, kterým byl umlčen jejich tvůrčí hlas. Ztlumili své světlo. Nechali život, aby se jim postavil do cesty jejich vyjádření. Vaši předkové, ti, kteří snili ve velkém, ti, kteří bojovali, aby zajistili, že jste vůbec tady, touží po tom, abyste se také podělili o svůj příběh.

Tak to pusťte ven. Protože lidstvo nezažívá pozitivní, trvalou změnu prostřednictvím válek nebo politiky, ale prostřednictvím autentických, poutavých příběhů. Příběhy mění svět, posouvají nás vpřed, pomáhají nám vyvíjet se, vytvářejí mezi námi více míru. Tak kde je ten váš? Co vám brání? Vím, že to brání většině z nás. A na rozdíl od všeobecného přesvědčení to není strach a není to nedostatek talentu. Je to prostě to, že marníme svůj drahocenný čas a energii tím, že se snažíme být zaneprázdněni. To je vše.

Definujte svůj čas

Vidím, že pastí pro většinu dospělých je, že jakmile se pustíme do kariéry, vztahu, rodiny, naše povinnosti a odpovědnosti začnou rašit jako houby, dokud se celý náš život nesoustředí na správu seznamu úkolů. Vstát, udělat snídani, zabalit obědy, odvézt děti do školy, jít do práce. Ten seznam je dlouhý a stále se prodlužuje. Znáte ten život.

Než se tedy budete moci začít tvořivě projevovat a začít objevovat, co se ve vás může dít, musím vás požádat, abyste omezili svůj seznam úkolů. Vím, že si myslíte, že se váš život zhroutí, ale to se nestane. Krutá realita je, že plnění úkolů jsou prázdné kalorie, nezdravé jídlo pro vaše ego. Myslíme si: “Moje existence musí být důležitá, protože můj domov nebo pracoviště by se beze mě zhroutily.” Říkám vám, že vaše duchovní cesta je důležitější než odškrtávání položek ze seznamu. Máte toho tolik co říct se svým jediným drahocenným životem.

Musel jsem se postavit této těžké pravdě, když jsem byl zaneprázdněn děláním života místo toho, abych byl svým autentickým já. A když jsem s takovou intenzitou škrtal řádky svého denního seznamu, až jsem do papíru udělal díru, zastavil jsem se a zeptal se: “Kdy tenhle seznam začal řídit můj život? Proč nechávám drobky své energie pro své sebevyjádření, svou kreativitu?” Toužil jsem nahrávat své písničky a jet na turné, psát povídky a romány, scénáře. Chtěl jsem se vyjádřit a cítit se živý, ať už bych z toho vydělal dolar nebo ne. Protože záleželo na tom, abych se dostal na dno té bolesti ve své duši, té touhy vyjádřit to, co je hluboko ve mně.

Tak jsem obrátil celý svůj život vzhůru nohama. Jako akt naprosté vzpoury proti dospělosti a seznamu úkolů jsem začal upřednostňovat svou kreativitu a začínal každý den děláním věcí, které mě rozjasňovaly. Jo, chystal jsem se jít nakoupit a vyprat prádlo. Jo, až budu mít čas a energii, udělám to. Žil jsem život naopak.

Překvapivé zjištění

A tady je zápletka. Tady je šok. Ono se to všechno pořád dělo. Všechno. V životě jsem vůbec nezaostal. A tady je tajemství, které jsem objevil, když jsem začal ctít svou kreativitu. Za prvé, když jsem dal svou duši před své věci, každý aspekt mého života se stal živějším, živějším, naplňujícím. V okamžiku, kdy jsem si dovolil naplnit svou palivovou nádrž kreativitou, jako první věc, mi to dalo energii a nadšení dělat všechno ve větší kapacitě. Navíc jsem objevoval, kdo jsem. Moje kreativita mi dávala vhled do toho, co se děje hluboko uvnitř mě. Moje nevyřešená traumata, smutek, hněv, strachy.

Výsledkem bylo, že jsem rostl v sebevědomí. Není šance, abych tady mohl stát před vámi, kdybych tuto práci neudělal. Začal jsem se cítit lépe ve své kůži, což je podle mě životní cesta každého člověka, abych byl skutečně doma s tím, kdo jste. Začal jsem se přijímat víc, být méně kritický k sobě, a pak v důsledku toho víc přijímat a být méně kritický k ostatním. Což pro každého, kdo mě zná, ví, že to je největší dar mé kreativity.

Co se týče vnitřku, moje nejhlubší obavy, nezpracovaný hněv a smutek. Cítil jsem se jako dvoutunové olověné závaží na hrudi, v okamžiku, kdy jsem to začal pouštět ven, dostávat to na papír. Ukázalo se, že všechny ty věci váží asi jako kniha, někdy lehké jako píseň. To je pravá alchymie. To je vaše síla proměnit olovo ve zlato.

Takže vás prosím, prosím. Začněte se dělit o svou kreativitu. Objevte, co se ve vás děje, a vyjádřete to. A pokud si nejste jisti, jak to udělat, mám skvělou zprávu. Mám šest kroků, které pomohou komukoli odemknout svůj autentický tvůrčí hlas a pustit ho ven. Jste připraveni to udělat? Jdeme na to.

Šest kroků k obnovení kreativity

1. Uvědomte si svou hodnotu. Na této planetě je nyní 8 miliard lidí a stále přibývají. Existuje jen jeden vy. Nikdo, nikdo nezažil to, co jste zažili vy, neviděl to, co jste viděli vy, neudělal to, co jste udělali vy. Ve skutečnosti ze všech, kteří kdy žili, nikdo neprožil váš přesný život. Takže pokud nesouhlasíte s tím, že se podělíte o svou jedinečnou zkušenost s tímto světem, svým jedinečným úhlem pohledu, svým příběhem, všechny vaše příběhy umírají s vámi. Ztratí se navždy. Pokud si z této přednášky odnesete jen jednu věc, vězte toto. Máte příběh, který stojí za to vyprávět, obraz, který stojí za to namalovat, a píseň, která stojí za to zazpívat. Uvědomte si to.

2. Nešetřete se. Vaše nejhlubší obavy, nezpracovaný hněv, smutek a trauma. Kreativita je nejbezpečnější a nejzdravější místo, kam tyhle věci můžete umístit. Takže souhlasím s tím, že nebudete zadržovat nic, a myslím tím nic. Když tvoříte. Vyjádřete se i se všemi vadami. Nebo se netrapte. Netrapte se. Protože trávíme příliš mnoho času starostí o to, co si o tom ostatní pomyslí, kdo to uvidí, co o tom řeknou. Zbavte se jakékoli představy, že musíte někoho potěšit. Nebo že to musí být dokonalé, když tvoříte. To je moje nejtěžší výhra nad touhou potěšit lidi a perfekcionismem. Takhle se dál skrýváte. Místo toho ukažte svou lidskost, která je chaotická a skutečná. Rád říkám. Dokud ošklivě nepláčete nebo nevyvěsíte svou praštěnou vlajku. Práce ještě není hotová. Jděte hlouběji. Tam je uzdravení.

3. Najděte si to své. Je čas vybrat si tvůrčí aktivitu. Co chceš dělat? Máte spoustu možností. Umění, fotografie, hudba, vaření, na tom nezáleží. Potřebuji, abyste věděli jednu věc. Nemusíte v tom být dobří. Talent je tak přeceňovaný. Naučil jsem se jednu věc. Není to talent, co hýbe davem. Dnes jste to viděli. Je to zranitelnost. Zranitelnost hýbe davem pokaždé. Vzpomeňte si, kdy jste byli naposledy skutečně inspirováni něčím, co jste viděli na obrazovce, na pódiu. Byl jste pohnut pravdou, která byla řečena, někdo riskoval, že to řekne. A tady je na tom ta krása. Kdokoli se kdykoli může rozhodnout být zranitelný.

4. Ctěte svůj čas. Realita je taková, že nikdy nebudete moci opravdu zmuchlat a vyhodit svůj seznam úkolů. Musíme něco dělat, jsme dospělí. Potřebuji, abyste hackli svůj seznam úkolů tak, že na první místo dáte kreativitu. Dejte to do existence. Doslova si otevřete kalendář a zapište si můj čas, můj tvůrčí čas. Pokud se můžete zavázat k jednomu dni v týdnu na hodinu, skvělé. Tři dny v týdnu na 20 minut, úžasné. Každý den v týdnu. Miluju to. Miluju to. Přistupujte k těmto schůzkám, těmto setkáním se sebou samým, jako by na tom záviselo vaše duševní zdraví a váš duch. Protože na tom závisí. Dejte svou kreativitu do existence. Jako první věc. Jako první věc. Svět od vás nechce nic slyšet. Ne tak docela. Všechno, co od vás chtějí, je, abyste dál konzumovali. Bude vás rozptylovat milion věcí, v okamžiku, kdy vyjdete z těch dveří. Milion věcí. Země na vás zaútočí, společnost na vás zaútočí. Konzumovat, konzumovat, konzumovat. Přijímat, přijímat, přijímat. A nikdy nepřenášet. Dávám vám příležitost přenášet, dokončit ten cyklus. Vnímat svět a přenášet svůj pohled na něj, to, co vidíte v sobě. Myslíme si, že všechny odpovědi jsou mimo nás, a já vám říkám, že jsou uvnitř, stanovte si jasné záměry. Co chcete ze své kreativity získat? Když si poprvé sednete k sezení, věnujte 10 až 15 sekund rozhodnutí, co od toho chci? Můžete se rozhodnout. Budu volně psát dalších 20 minut bez jakéhokoli programu. Zjistíte, jaké to je skutečně vypnout kritický hovor ve vaší hlavě. Je to krásná věc, doslova nechat sebe a svého ducha vyjít na pastvu. Běžte volně běhat. Z výběhu. Možná máte vyšší cíle. Možná chcete napsat tisícistránkovou epickou fantasy. Miluju to. Jděte do toho. Za 200 sezení můžete být hotovi. Naučíte se sílu vytrvalosti a sebekázně. A budete ji moci uplatnit všude ve svém životě. Možná chcete napsat milostnou báseň pro svého partnera, aby to opravdu něco znamenalo. Jděte daleko za růže jsou červené a fialky jsou modré. Správně? Naučíte se sílu intimity a uznání a spojení. Možná chcete pracovat na rozchodu malováním prsty, abyste to prostě dostali ven. To všechno je platné. Ať už si vyberete cokoli, ať už se rozhodnete dělat cokoli, ať už si stanovíte jakýkoli záměr, prostě ho ctěte. Neměňte cílovou čáru v polovině závodu. Věřte procesu.

5. Získejte autenticitu. Když si poprvé sednete k tvoření, budete s největší pravděpodobností napodobovat ty, jejichž práce vás inspirovala. Budete se divit, jestli se to zdá odvozené, neoriginální, možná nudné. Každý tam začíná. Ale slibuji vám, že pokud souhlasíte s tím, že se budete věnovat své kreativitě s důsledností. S důsledností se objeví váš autentický hlas. Odhalí se vaše hlubší pravdy. A co je nejdůležitější, věnujte několik minut na konci každého sezení přezkoumání své práce. Nesrovnávejte ji. Nekritizujte ji. Místo toho buďte zvědaví. Zeptejte se, ze všech věcí, které jsem mohl vytvořit, proč zrovna tohle? Co zpracovávám? Co se mi snaží říct moje podvědomí? A co víc, cítí se to pravdivé? Tam je to zlato. Ne v tom, co si myslí ostatní, ale v tom, co se můžete naučit o sobě prostřednictvím angažování se ve svém tvůrčím hlase. Neexistuje lepší způsob, jak zjistit, kdo jste a proč jste tady.

Nechci, abyste se ohlédli za svým životem a přáli si, abyste víc promlouvali, víc milovali, dělili se s větší zranitelností a odvahou, pěstovali hlubší spojení s ostatními. Pokud chcete objevit své nejhlubší pravdy, začíná to angažováním se ve své kreativitě. Tak zazpívejte svou píseň. Vyfoťte tu fotku. Namalujte ten obraz. Napište ten příběh. Vykopejte to zlato uvnitř sebe a pusťte ho ven. Děkuji vám.

🔍 Kritické zhodnocení

Přednáška Gregga Stewarta je inspirativní a silně rezonuje s osobní zkušeností mnoha lidí, kteří se snaží sladit kreativitu s požadavky moderního života. Jeho argument, že kreativita je klíčová pro duševní zdraví a seberealizaci, je podpořen řadou studií z oblasti psychologie a neurovědy.

Podpůrné argumenty:

• Duševní zdraví a kreativita: Studie ukazují, že tvůrčí činnost může snižovat stres, úzkost a deprese. Například, výzkum publikovaný v “Journal of Positive Psychology” zjistil, že lidé, kteří se pravidelně věnují tvůrčím aktivitám, vykazují vyšší úroveň štěstí a životní spokojenosti (https://www.tandfonline.com/loi/rpos20).

• Sebepoznání a autenticita: Stewart zdůrazňuje, že kreativita nám umožňuje lépe poznat sami sebe. To je v souladu s teoriemi humanistické psychologie, které zdůrazňují důležitost autenticity a seberealizace pro psychickou pohodu (Maslow, Rogers).

• Zranitelnost a spojení: Stewart hovoří o zranitelnosti jako o klíčovém prvku kreativity. Výzkum Brené Brownové ukazuje, že zranitelnost je základem pro budování hlubokých a smysluplných mezilidských vztahů (https://brenebrown.com/).

Kritické zhodnocení:

I když je poselství přednášky pozitivní a motivující, je třeba si uvědomit, že kreativita není všelék a nemusí být snadno dostupná pro každého. Někteří lidé mohou mít finanční, časové nebo osobní překážky, které jim brání v rozvíjení své kreativity.

Závěr:

Přednáška Gregga Stewarta je cenným příspěvkem k diskusi o významu kreativity v moderním světě. Jeho praktické tipy a osobní příběhy mohou inspirovat diváky k tomu, aby se více angažovali ve svých tvůrčích zájmech a žili plnohodnotnější život. Nicméně, je důležité si uvědomit, že cesta ke kreativitě je individuální a vyžaduje trpělivost, sebereflexi a podporu.

Odkaz na originální video