Trauma a vazba: Co nám odhaluje psychologie

Trauma a vazba: Co nám odhaluje psychologie

📊 Souhrn

Benjamin Marteau ve své přednášce zkoumá vliv traumatických zážitků na vytváření vazeb a mezilidských vztahů. Zaměřuje se na to, jak trauma ovlivňuje způsob, jakým vnímáme sami sebe a ostatní, a jak to následně ovlivňuje naše schopnosti navazovat a udržovat zdravé vztahy. Marteau zdůrazňuje, že porozumění těmto mechanismům je klíčové pro podporu lidí, kteří zažili trauma, a pro budování odolnosti v komunitách. Vyzývá k většímu povědomí o důležitosti vazby a k podpoře iniciativ, které pomáhají lidem překonávat následky traumatických zážitků a vytvářet smysluplné vztahy.

Přednáška se také dotýká neurobiologických aspektů traumatu a toho, jak může trvalý stres ovlivnit vývoj mozku, zejména v dětství. Marteau se zamýšlí nad tím, jak je důležité poskytovat bezpečné a podpůrné prostředí, aby jedinci, kteří zažili trauma, mohli rozvíjet zdravé mechanismy zvládání a posilovat svou odolnost. Rovněž klade důraz na vzájemnou propojenost mezi osobní zkušeností a společenským kontextem, a zdůrazňuje potřebu komplexního přístupu, který zohledňuje jak individuální, tak i sociální aspekty traumatu.

📝 Přepis

V roce 2016 jsem navštívil svého rétora a měl jsem sen. Tyhle hodiny budu asi k tomu točit a mám jednu souštnostní výjimku, která je v [nesrozumitelné] a navštívím [nesrozumitelné] na zeptěřích [nesrozumitelné] kolování. Můžu být bázlivý, já jsem horomром psycholog, psycholog důvod a psychoterapeut. Ve své dělaní v roce 2016 vysvětlil jsem s návětním ráčkamem, který je n.i.m.h., který je neuropsychologie a imážri měsíce. Ve své dělaní s návětním ráčkamem se vysvětlil s větěřním ráčkamem. Ve své dělaní se návětním návětním s větěřním ráčkamem. Ve své dělaní se vysvětlil se vysvětlil s větěřním, ale všechno, čeho se po výzvu se svým větěřním ráčkamem. Vysvětlil se s větěřním ráčkamem. Vysvětlil jsem svým svým větěřním ráčkamem. Ve svém větěřním ráčkamem jsem svým větěřním ráčkamem. když bucky důlež majority návršit bydou na koučku. To byl běhlecké rádpovědovat, a nám torí kost hodinu zvukedá a vězešká to devidoou rejstředne. A měli jste to dnes předstřit.

Až zvukedat to právě by už je ale nevědětě skupnou zvukedat právě tedy pro todě, a dnes jsem 23. V srdci měli závodnout, jsem hloudil deskripsky, vyskáváme srdci, které jsou vyskávat v hlavní dělaní a vyskáváme mělí, v měch, které jsou vyskávámi, a vyskáváme srdci, které byli srdci, nebo vyskáváme. Až se všechno za tím výštím, Ishlefeh dnešením se rovným povíším, taky ho vysávodně nám, takže se když bych byl kštý se takový sákřo, který je to hládný na víz. Mám škoda s sportovními rádom, který je přijetí se malý hornet, tedy byl tedy výzeračom a vchyklá, a můžu dělat, a byť když se vevršení ještě se zvývávali na rád, co se se to zběží čeště s slobou. Těchto se to zběží se zběžení, i si těchto dnes to předmyslí zběží se ještě zběžení, a ve věřil z věřil settings.

Já bychom slobou odvršenit zvědět. Vždyž jsem byl s ním měl s ním s větím a chybtem, takže nám je nejvědět než jeho třeba toho výdět. Unicalní tatovou nám je střílejší a zvukává na se našem výdět a vysvědně po tvou sámi ale dělávou nejvědět a než vědět. Dnes přesnějí těchtoch zvukovatí, ale až než než než nejvědět. Je to nám nejvědět, aby nevědět než než než než než než nejvědět. Přednout se na sedí. Až už bylo nějaké závědě. Všichni jsou přítržení 180°C. Vždyž jich se nám představili, aby nevětné, pozdětné závědě a se závědětné závědě. Správně jako fotóg, co se závědětné v dnevní projecte a jak se jeho projď se závědětné závědě vytřetil vyřek, před tím nejvědním vůbec. Na tomto vědětné závědě a 23 -a lidem.

Osobní traumata a vazby

Máme ale nám zběžená výjistace zvodITA. Naupn之ch jsme probáne dělat jí vytvájého materiána, které zvědají s vývojmi psychológici, které myslí, zběží a reagí v stělku. Pěknu to, která práve hodně když se vytvořilo, že někde bylo velmi zvukování, ale takhle dělá se to, že dalších třeba vysvěděje. Jovali to, že někde byli velmi zvukování, Přece nás se to zvukování? Přece někde byli velmi zvukování? Přece nás se to zvukování? Zvukování jen mám vysvěději, zvukování jen vysvěději, pak neby to nagračili na lidí se na tyto světě. Chci, že neviní do našem nejlepšího, bych se měli se spokojní, takže hleder, se teď jsou veliké, která je volála a závědou se o tom nepoziráte jim. A oboje.

Význam lidských vztahů

On se bude vývával, že já byl dývou lidem, že byl hlavně wider se dostala, takže byl dalším dývou lidem a že byl dývou lidem, že byl dývou lidem. Vždy, že jedna z reponsů se o tom, co je všechno všechno, rezidí na výstvenosti. V první úžasnosti na výstvenosti je změnit všechno na světské hodině a je všechno látáče. Všechno látáče je však vytvědné na výstvenosti dnešných reakcí. A povědějte jsme na tom, co je všechno látáče. Látáče je všechno všechno výstvený, a je to jako výstvenosti. Oni jít a napřišíte. Je tým návím. Když jsme se zvukovat nektižnosti, který je skužit nejde, když jsme důležit, jsme napřišli městí, když jsme napřišli městí, které je to si zvukovat. Všetí jsme se zvukovat důležit a nevědět.

Systémy a procesy

Když jsme se zvukovat důležit, když jsme svojí možnosti, těchto přešlení a které je třetín akan zvít v pr SQL pod 쓰ovým vůstrem. Na světce, budeme moc cítiť pro nas neznámeré rňa a o ní vám a v sezienném odchodě. A tam zděláme to s takovým projím, který se čekáme, když je další, přešlení nebo jsi v ropozně. Takže vždyž jen dělátová a vždyž jen zvukování systému. Vždyž jen zvukování podělátová a dělátová. Máte mě zvukování s ním můj úžších příjů. A můžete si děláte, že je to systému vždyž vždyž s ním, co mi to vždyž vyštějí, aby jeho zvukování jen tady začíná. na tímchjé postupání? Prostě se ho není také rýzky sřádkladního vůvodového hlavitěhlu. Nůž v tamto člověku pokračují nás, a nowe očičná je nejaké rydice. My jsme v této člověkě v předepadí. A co je zato, tady je to jen aňkový dotrk. V tom věději aňkových dotrk než je to vždyčné, jaku se jen předepadí, by jsme od hugy kniží, už také obv疑, jako s hraním a v poškodlastě. A když jsme tady v ten mě fičkáme, které jsme v poděději vysvědně, aby si hloudějí, které jsme nadávnili pro vývodní prvným návščem. Taky když jsme v torkku díle v svém mohě zbětní. Je to v pošku, které jsme vývodní, které jsme v poprém hedeckě jistí, když jsme v tomto opravdu vědějí.

Řešení traumatu

A to je třeba, která jsme vytvořili se o toho relaciou mode, když se o třeba vytvořili s ozvědětům. Děláme to, že to je celé úžasné. A svoje složení je první. V této složení jsou výstvené, a jsou to zvývědný a než rád. To je největné, Sweet steel látáčecí, či opozitivných, či уровk angstéřených. Když culpritry pozostání daná ločka nepozistý škoda vůstření, se skáretuji budu hytit hlosť, s chtělím a třeba s tým hlavím a půlnějš do té mohlí. Či či opozitivná ločka nepozisté, Bylo to jen návěřné, takže ještě úplný. Vám zlepšel, že ankační tento situacičního z Určině jsme až tento kvězitý. Ten príklad je mám vždyčné na dnes vlara na nás velkým člověstvou.

Také třeba vás než jen toto lidi zrovna. Když si vyváváme však vytvoření, nášli se na růk, a zvukováváme v tom, které je nevětný. Když děláme, že však jsou na vývytmu, necháme se nevětný a zvukováme se nevětný. Až v kontekstu jsme všechno představili v nášu genétického a možnáme mít vytvoření v tom, který je nevětný. Až dvědětný, mě se věděl, že je to ty dělá, bychom vysvodil to, abyhy byli udržovat s námi, bychom s námi příjděl, bychom dělat, když bychom jde mít zaštějit oto. Mímo pak všechno insekům, a nab dedicatedly, bychom je proč naučitý, bychom zeměící nabasedly s námi. Ale to chtěl takého veček, když bychom z celebrating, a když se pět 20 týdvěnky, já jsem pět na nejde v NY, až tam mám slovené psikologi v sudu desetů Unii. Pět se do výpovědě na výpovědě na velké útově mě bych bych bylo pomět kvělit, jez kvělit, kdež jdeme tělit, že můj stavíc, bychom tělit, že jdeme jen nekde zvuk, nezvuk, že jdeme stavíc, až jdeme jsi ovět, zběžený výpověd.

Pozitivní statika

Takže toto je léso, když můžete mít všechno, Má si můžete stále a kvůžačnou pozitiv statičního rádu. Má se opravdně závodnout s váho svojeho stále, svojeho závodního pozita, dátat se v debi než o to, takže který dátat svoji se hvíly. Má se stále a kvůžačná pozita, když jim to má svojeho stále. Má se dátat po proste než to, se být skvělnitко, by se mohlo zeptivit svojeho stále a výmyslitvetou a vlastně se jim dátatom Fác a největné situace, fác a největné défi, je to jedna závědě. Vývědě se vývědě se pozicí? V kterým vývěděm vývědě se pozicí? Vývědě se se pozicí? Vývědě se pozicí? Vývědě se pozicí? Vývědě se pozicí? Vývědě se pozicí?

🔍 Kritické zhodnocení

Přednáška Benjamina Marteau se dotýká složitého tématu traumatu a vazby a zdůrazňuje, jak traumatické zážitky mohou významně ovlivnit schopnost jedince vytvářet a udržovat zdravé mezilidské vztahy. Marteau správně poukazuje na to, že porozumění mechanismům traumatu je zásadní pro poskytování účinné podpory a intervence těm, kteří trauma zažili.

Výzkum vazebné teorie Johna Bowlbyho (1969) a Mary Main (Main & Solomon, 1990) poskytuje solidní základ pro pochopení toho, jak rané traumatické zážitky mohou vést k nejistým vazebným vzorcům, které se projevují v dospělosti v problémech s intimitou, důvěrou a regulací emocí. Rovněž neurovědecké studie potvrzují, že trauma může mít trvalé účinky na mozek, zejména na oblasti spojené s emocemi, pamětí a regulací stresu (van der Kolk, 2014).

Marteau také správně zdůrazňuje, že trauma není pouze individuální záležitostí, ale má i sociální a komunitní rozměr. Intervence zaměřené na budování odolnosti komunit a podporu sociálních sítí mohou být účinným způsobem, jak pomoci lidem překonávat následky traumatu a vytvářet smysluplné vztahy (Hobfoll et al., 2007).

Zdroje:

  • Bowlby, J. (1969). Attachment and loss, Vol. 1: Attachment. New York: Basic Books.
  • Main, M., & Solomon, J. (1990). Procedures for identifying disorganized/disoriented infants during the Ainsworth Strange Situation. In M.T. Greenberg, D. Cicchetti, & E.M. Cummings (Eds.), Attachment in the preschool years: Theory, research, and intervention (pp. 121-160). Chicago: University of Chicago Press.
  • Hobfoll, S. E., Briggs, C. L., Funkenstein, B. A., & Magruder, K. M. (2007). Social support: Benefits and possible adverse effects. In A. Baum, T. A. Revenson, & J. E. Singer (Eds.), Handbook of health psychology (2nd ed., pp. 181-198). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.
  • van der Kolk, B. A. (2014). The body keeps the score: Brain, mind, and body in the healing of trauma. New York: Viking.

Odkaz na originální video