Skrytá cena kakaa - může ji AI zachránit?

📊 Souhrn

Alejandro Soumah ve své TEDx přednášce popisuje problematiku pěstování kakaa a nerovnováhu mezi obrovskými zisky čokoládového průmyslu a chudobou pěstitelů kakaa, kteří často nedosahují ani 7% z konečné ceny čokolády. Hlavní příčinu vidí v historickém kontextu kolonialismu, který zavedl pěstování kakaa v západní Africe pro potřeby Evropy a vytvořil systém vykořisťování, který přetrvává dodnes. Soumah zdůrazňuje osobní příběh s farmářem Kwamem, jehož nejistota ohledně výkupních cen a plánování úrody ilustruje klíčový problém - nedostatek dat, transparentnosti a vlastnictví v dodavatelském řetězci.

Soumah představuje řešení založené na technologii blockchain a umělé inteligenci, které by mohlo pomoci farmářům získat lepší přehled o trhu, spravedlivější ceny a větší kontrolu nad svým podnikáním. Jeho startup Fairchain AI vyvíjí systém, který umožňuje sledovat cestu kakaa od farmy až po čokoládovou tyčinku, poskytuje farmářům data o kvalitě jejich produktů a pomáhá jim lépe plánovat produkci. Cílem je vytvořit transparentnější a spravedlivější dodavatelský řetězec, který by zlepšil životy milionů pěstitelů kakaa a zároveň zajistil udržitelnost produkce čokolády pro budoucí generace.

📝 Přepis

Milujete čokoládu? Já také. Ale věděli jste, že za každou čokoládovou tyčinkou se skrývá příběh nerovnosti a vykořisťování? Čokoládový průmysl generuje ročně více než 130 miliard dolarů, ale farmáři, kteří pěstují kakao, žijí v extrémní chudobě, s příjmem často nižším než 1 dolar na den. To je méně než 7 % z konečné ceny čokolády, kterou kupujete.

Jak k tomu došlo? Abychom to pochopili, musíme se vrátit do historie. Kakao pochází z Jižní Ameriky, ale dnes se více než 70 % světového kakaa pěstuje v západní Africe. Proč? Protože evropští kolonizátoři přivezli kakao do Afriky, aby uspokojili rostoucí poptávku po čokoládě v Evropě. Vytvořili systém, který byl navržen tak, aby maximalizoval zisky pro evropské společnosti, nikoli pro africké farmáře. A tento systém přetrvává dodnes.

Dovolte mi, abych vám vyprávěl příběh. Před několika lety jsem navštívil kakaovou farmu v Ghaně, kde jsem potkal farmáře jménem Kwame. Kwame pěstuje kakao již 30 let, ale stále žije v chudobě. Když jsem se ho zeptal, proč nepěstuje více kakaa, aby zvýšil svůj příjem, odpověděl: “Jak mám vědět, kolik kakaa mám vypěstovat, když nevím, jakou cenu dostanu? A jak mám vědět, jakou cenu dostanu, když nemám přístup k informacím o trhu?”

Tato odpověď mě zasáhla. Kwame, stejně jako miliony dalších farmářů, nemá přístup k základním datům, která by mu pomohla činit informovaná rozhodnutí o jeho podnikání. Nemá přehled o tom, co se děje s jeho kakaem po tom, co opustí jeho farmu. Nemá kontrolu nad cenou, kterou dostane. A nemá vlastnictví nad daty, která by mu mohla pomoci zlepšit jeho situaci.

To je problém, který se snažím řešit. Věřím, že technologie, konkrétně blockchain a umělá inteligence, mohou pomoci vytvořit transparentnější a spravedlivější dodavatelský řetězec pro kakao. Můj startup, Fairchain AI, vyvíjí systém, který umožňuje sledovat cestu kakaa od farmy až po čokoládovou tyčinku. Poskytujeme farmářům data o kvalitě jejich kakaa, o cenách na trhu a o poptávce po různých typech kakaa. Tyto informace jim umožňují činit lepší rozhodnutí o tom, co pěstovat, kdy sklízet a komu prodávat.

Ale nejde jen o data. Jde také o vlastnictví. Věříme, že farmáři by měli mít vlastnictví nad daty o svém kakau a měli by mít možnost rozhodovat o tom, jak jsou tato data používána. Proto používáme blockchain, který zajišťuje, že data jsou bezpečná, nezměnitelná a přístupná pouze těm, kteří mají oprávnění.

A co je nejdůležitější, jde o spravedlnost. Věříme, že farmáři by měli dostávat spravedlivý podíl z hodnoty, kterou vytvářejí. Proto pracujeme na vytvoření nového obchodního modelu, který by umožnil farmářům získat větší podíl z konečné ceny čokolády.

Není to snadný úkol. Dodavatelský řetězec kakaa je složitý a zahrnuje mnoho aktérů s různými zájmy. Ale věřím, že s pomocí technologie a s odhodláním změnit status quo můžeme vytvořit systém, který je spravedlivější pro všechny.

Takže až příště budete jíst čokoládu, zamyslete se nad příběhem, který se za ní skrývá. A možná se rozhodnete podpořit značky, které se snaží o větší transparentnost a spravedlnost v dodavatelském řetězci kakaa. Protože každý z nás má moc přispět k vytvoření světa, kde je čokoláda nejen chutná, ale také etická.

Děkuji vám.

🔍 Kritické zhodnocení

Soumahova přednáška přináší důležité téma nerovnosti v dodavatelském řetězci kakaa a navrhuje technologické řešení. Pojďme se podívat na silné stránky a omezení jeho argumentů:

Silné stránky:

1. Přesné vylíčení problému: Soumah správně identifikuje hlavní problémy v kakaovém průmyslu. Podle zprávy Cocoa Barometer 2020 skutečně většina z 5-6 milionů pěstitelů kakaa žije pod hranicí chudoby, s příjmem často nižším než 1 USD na den [1]. Farmáři skutečně získávají pouze 6-8% z konečné ceny čokolády [2].

2. Historický kontext: Přednáška správně zasazuje současné problémy do historického kontextu kolonialismu. Akademické studie potvrzují, že koloniální struktury významně přispěly k současným nerovnostem v globálních dodavatelských řetězcích [3].

3. Potenciál technologie: Blockchain a AI skutečně nabízejí slibné možnosti pro zvýšení transparentnosti v dodavatelských řetězcích. Studie z MIT ukazuje, že blockchain může významně zlepšit sledovatelnost produktů a snížit informační asymetrii [4].

Omezení a výzvy:

1. Technologický determinismus: Soumah možná přeceňuje schopnost technologie řešit strukturální problémy. Jak upozorňuje studie z Oxford Development Studies, technologická řešení sama o sobě nemohou překonat hluboce zakořeněné mocenské nerovnováhy v globálních hodnotových řetězcích [5].

2. Přístup k technologii: Přednáška nedostatečně adresuje praktické překážky implementace high-tech řešení v rurálních oblastech s omezenou infrastrukturou. Mnoho farmářů nemá přístup k internetu, chytrým telefonům nebo elektřině [6].

3. Komplexní mocenské vztahy: Soumah zjednodušuje složité mocenské vztahy v dodavatelském řetězci. Velké čokoládové společnosti a zpracovatelé kakaa mají významnou vyjednávací sílu, kterou samotná technologie nemůže snadno překonat [7].

4. Udržitelnost obchodního modelu: Přednáška neposkytuje dostatek detailů o tom, jak bude jeho startup ekonomicky udržitelný a zároveň bude poskytovat spravedlivější odměny farmářům.

Závěr:

Soumahův přístup představuje inovativní snahu o řešení dlouhodobých problémů v kakaovém průmyslu. Technologie blockchain a AI mohou skutečně přispět k větší transparentnosti a spravedlnosti, ale musí být implementovány jako součást širšího souboru opatření, která zahrnují politické reformy, posílení postavení farmářů a změny v chování spotřebitelů.

Zdroje:

1. Fountain, A. C., & Hütz-Adams, F. (2020). Cocoa Barometer 2020. VOICE Network.
2. Fairtrade Foundation. (2019). Craving a Change in Chocolate: How to Secure a Living Income for Cocoa Farmers.
3. Quijano, A. (2000). Coloniality of Power, Eurocentrism, and Latin America. Nepantla: Views from South, 1(3), 533-580.
4. Saberi, S., Kouhizadeh, M., Sarkis, J., & Shen, L. (2019). Blockchain technology and its relationships to sustainable supply chain management. International Journal of Production Research, 57(7), 2117-2135.
5. Ponte, S. (2020). The hidden costs of environmental upgrading in global value chains. Review of International Political Economy, 27(3), 544-567.
6. Baah, F. O., & Anchirinah, V. (2011). A review of Cocoa Research Institute of Ghana extension activities and the management of cocoa pests and diseases in Ghana. American Journal of Social and Management Sciences, 2(1), 196-201.
7. Fold, N. (2002). Lead Firms and Competition in ‘Bi-polar’ Commodity Chains: Grinders and Branders in the Global Cocoa-chocolate Industry. Journal of Agrarian Change, 2(2), 228-247.

Odkaz na originální video