Startupy: Vízově sponzorovaná pracovní místa, která přehlížíte

Startupy: Vízově sponzorovaná pracovní místa, která přehlížíte

📊 Souhrn

Přednáška Kariny Mazur se zaměřuje na zkušenosti mezinárodních talentů a migrantů ve Velké Británii, zejména při hledání pracovního uplatnění podmíněného vízovým sponzorstvím. Autorka popisuje vlastní složitou migrační cestu z Ruska přes Izrael do Kanady a nakonec do Británie, kde musela léta bojovat o pracovní místa, která by ji umožnila zůstat. Z jejího vyprávění vyplývá, že tradiční velké korporace často nevykazují dostatečnou vstřícnost ani flexibilitu, protože proces sponzorování je spojený s interními politikami, složitou byrokracií a malým zájmem skutečně využít potenciál zahraničních pracovníků.

Karina však v kontrastu představuje startupové prostředí jako otevřenější, rychleji reagující a více oceňující specifické dovednosti, motivaci a odhodlání cizinců. Podle zkušeností s vlastní firmou Migrates spatřuje v malých, rychle rostoucích firmách vhodné pole pro rozvoj mezinárodních profesionálů. Uvádí konkrétní příklady lidí, kteří díky energii, inovativnosti a vytrvalosti dokázali nejen získat práci, ale často i přesvědčit startupy k oficiálnímu získání licencí pro sponzoring. Apeluje na migranty, aby využili svých dovedností, „chutzpah“ a odvahu, věřili si a cílili na malé, dynamické organizace, kde mohou mít přímý dopad a skutečně najít pracovní domov v Británii.

📝 Přepis

Osobní zkušenost s migrací

Více než deset let mě pronásledovala jediná otázka – dovolí mi tady zůstat? Po dobu dvanácti let jsem se neustále dívala přes rameno a přemýšlela, jestli právě v tuhle chvíli budu vyhozena. Každý pracovní pohovor, každá zamítavá emailová odpověď, pokaždé, když jsem se cítila jako cizinec nebo outsider, jsem si myslela: „To je ono, budu muset domů.“ Ale skutečnost je, že jsem žádný domov neměla.

Většinu svých dvacátých let jsem strávila sháněním víz a placením imigračních právníků místo toho, abych šetřila na hypotéku. Můj příběh imigranta však nezačal zde. Začal, když mi bylo šest měsíců – tehdy moje rodina odešla z Ruska do Izraele. Dvě země se složitou historií. Tento mix cítím vždy, když se mě někdo ptá: „Odkud jsi?“

Když mi bylo osm let, přestěhovali jsme se do Kanady. Přestože je Kanada velmi otevřená imigrantům, cítila jsem se tam stále jako outsider. Nosila jsem do školy voňavé ruské svačiny, které opravdu budily pozornost, měla jsem přízvuk a iracionální strach ze sněhu. Prostě jsem v Kanadě nebyla doma.

Pocit cizince a hledání jistoty

Kolik z vás se cítí být outsidery kvůli svému imigračnímu statusu? Jako imigrant musíte vše opustit – rodinu, přátele, domov – a vyměníte to, co je známé, za neznámé. Proto jsem útěchu hledala v knihách. Mým domovem se stal Hogwarts, ano, svět Harryho Pottera. Ačkoli jsem snila o studiu ve Velké Británii, říkala jsem si: „Když přijali kouzelné sirotky, možná mám i já šanci.“ Mýlila jsem se, ale stejně jsem se rozhodla studovat ve Velké Británii a nastoupila na University of Edinburgh obor anglické literatury, kde jsem se rychle zamilovala do města i okolní země.

Boj o pracovní místo a sponzorství

Během studií jsem si uvědomila, že pokud chci zůstat tam, co dnes nazývám domovem, musím si zajistit práci se sponzorstvím víza, protože návrat do Kanady nebyl pro mě reálnou variantou. Tento boj o sponzoring definoval mé univerzitní roky a vedl mě k tomu, že jsem získala sponzorství ve třech různých firmách a po dvanácti letech konečně získala status usazení ve Velké Británii.

Na univerzitě však začínáte s prázdným životopisem, bez kontaktů a zázemí. Měla jsem ale silnou touhu a tušení, že malý startup Deliveroo by mi mohl dát šanci stát se jejich marketingovou stážistkou. Obtěžovala jsem je tak dlouho, až mi nakonec nabídli stáž, když byli v rané fázi vývoje a měli méně než 100 zaměstnanců – byla jsem zaměstnankyní číslo 89.

Zakladatel Deliveroo Will Shu také začínal ve Velké Británii na pracovním vízu. Ačkoli mě Deliveroo nenabídlo zaměstnání ani vízové sponzorství, zažila jsem tam tvrdou realitu: Pokud chci zůstat, musím najít firmu, která ocení mou ambici, motivaci a odhodlání.

Přechod ke startupům a vlastní firma

Tato zkušenost mě motivovala získat další sponzorství, například ve firmě Seedrs – a nakonec se stát spoluzakladatelkou firmy Migrates, která pomáhá mezinárodním talentům najít ve Velké Británii práci s vízovým sponzorstvím.

Možná si říkáte: „Nejsou startupy příliš riskantní?“ Ano, startupy jsou proměnlivé a nestabilní, ale totéž platí dnes i pro velké firmy – mnohé ruší absolventské programy a pro cizince situaci ztěžují. Známé zamítavé věty jako „Bohužel nesponzorujeme…“ jsou standardní odpovědí při pohovorech v korporacích.

Výzvy korporací vs. příležitosti ve startupech

Ve větších firmách čeká na zahraniční uchazeče komplikovaný proces, více rozhodovatelů a vlastní HR pravidla, což je pro cizince časově náročné. Nemáme čas dokazovat svou hodnotu těm, kteří o ni nestojí.

Když jsem absolvovala, neexistovalo absolventské vízum. První práci jsem získala v korporaci, kde mi sice udělali sponzorství, ale rychle jsem přišla na to, že prostředí mi nesedí, protože byla upřednostňována byrokracie a inovativní nápady se potlačovaly. V ten moment jsem si uvědomila, že pro cizince je lepší hledat šance u malých VC-backed startupů, kde můžeme předvést odvahu a nadšení.

Ve Spojeném království vlastní sponzorskou licenci přibližně 120 000 firem z 5 milionů (tedy jen 2 %). Každý den však přibývá 60 nových firem na tento seznam; naše Migrates job board takové role reflektuje. Přestože média a politické nálady jsou často protiimigrační, stále existují firmy, které cizincům dávají šanci.

Úspěchy členů Migrates

Kolem 70 % našich členů Migrates získalo práci ve startupech. Někteří z nich dokonce přesvědčili své zaměstnavatele, aby si licenci vyřídili. To není tak složité, jak se zdá.

Výhody startupů pro mezinárodní talenty

Startupy a zahraniční talent jsou pro sebe jako stvořené. Imigranti jsou:

  • Odolní, protože čelí různým překážkám a musí se přizpůsobovat
  • Ambiciózní a skutečně „hladoví“ po příležitostech (v mém případě jsem kvůli tomu získala stáž)
  • Vynalézaví, protože stále hledají nové cesty a musí myslet mimo zavedené rámce

Podobně startupy:

  • Jsou adaptabilní, rychle reagují na změny a trhy
  • Jsou ochotné riskovat (což platí i při náboru lidí)
  • Řeší problémy vytvořením inovativních produktů nebo služeb

Ve hebrejštině se tomu říká „chutzpah“ – odvaha něco změnit. Můj spoluzakladatel z Maroka mě učil arabské slovo „jura“. Ve výsledku jsou startupy a mezinárodní talent perfektní kombinací: startupy najímají rychleji, můžete v nich ihned ovlivnit dění a když ukážete svou hodnotu, rádi vám dají šanci.

Konkrétní příběhy úspěšných talentů

  • Kian, člen Migrates, hledal pozici v marketingu. Přes naše sítě se dostal k roli v jednom startupu. Během dvou měsíců zvládl získat sponzorské vízum.
  • Grisha, indická studentka s vášní pro operace, si předsevzala, že bude pracovat ve startupu. To se jí skutečně podařilo.
  • Rim, moje spoluzakladatelka, pochází z Maroka. Studovala v Londýně, měla tři různé sponzorské zaměstnavatele a po deseti letech získala britské občanství. Kdyby tu dnes byla na pódiu se mnou, byly bychom jediné dvě řečnice s vícenásobným sponzorstvím.

Závěrečné poselství

Proč my, mezinárodní talenti? Protože vytváříme nové příležitosti, čelíme výzvám a přinášíme firmám skutečnou přidanou hodnotu. Tradiční životopis není potřeba, stačí ukázat svoji hodnotu a vysvětlit „proč právě vy“.

„Děkuji vám.“

🔍 Kritické zhodnocení

Přednáška Kariny Mazur předkládá osobně laděné a motivační pojednání o překážkách i příležitostech, které během pracovního uplatňování v Británii musejí zvládat migranti a studenti s vízovou povinností. Její zkušenosti podporují téze, že korporátní prostředí je pro cizince zpravidla mnohem méně přístupné než startupová sféra, zejména kvůli byrokracii, interním politikám a minimální ochotě riskovat sponzorováním.

Empirické studie (např. Faggian et al., 2017, International mobility, knowledge and innovation: Trends and policies) potvrzují, že migranti obohacují lokální trhy o nové dovednosti, síťové kontakty i vyšší motivaci; zároveň skutečně narážejí na větší administrativní překážky v korporátním sektoru (Migration Observatory, 2022: Work Visas and Migrant Workers in the UK). Praktika rychlého a pružného náboru v startupech zároveň odpovídá poznatkům např. ze studie Nesta (2021: The role of migrants in the UK’s high-growth startups), která uvádí, že až třetina britských startupů má ve vedení alespoň jednoho zahraničního pracovníka.

Karinin argument, že startupy aktivněji využívají mezinárodní talenty, je tedy podložen i daty. Na druhou stranu je potřeba doplnit, že větší nestabilita startupového prostředí, vyšší fluktuace a občasná neprůhlednost ohledně kariérního růstu představují pro cizince určité riziko (viz McGregor - Forbes, 2023). Také ne každý migrant disponuje „podnikatelskou povahou“ nebo jazykovou vybaveností nezbytnou pro úspěch v inovativních firmách. Přesto je přednáška věcná, inspirativní a poskytuje cennou orientaci pro zahraniční talenty, kteří hledají v Británii uplatnění mimo tradiční korporátní dráhu.

Zdroje k dalšímu studiu:

  • Faggian, A., Rajbhandari, I., & Dotzel, K. R. (2017). International mobility, knowledge and innovation: Trends and policies. Regional Studies, 51(11), 1657–1669.
  • Migration Observatory at the University of Oxford (2022). Work Visas and Migrant Workers in the UK.
  • Nesta (2021). The role of migrants in the UK’s high-growth startups.
  • McGregor, J. (2023). The pros and cons of working for a start-up. Forbes.

Odkaz na originální video