J.D. Vance - projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Souhrn
J.D. Vance ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřil znepokojení nad stavem demokracie v Evropě. Jako hlavní hrozbu neidentifikuje vnější aktéry, jako Rusko nebo Čínu, ale vnitřní hrozby – úpadek základních hodnot, jako je svoboda slova a právo na vyjádření názoru. Kritizuje cenzuru, rušení voleb a potlačování nepohodlných názorů, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Připomíná, že západní hodnoty, za které se bojovalo během studené války, zahrnovaly svobodu projevu, na kterou nesmíme zapomínat.
Vance dále zdůrazňuje, že silná demokracie nemůže být postavena na cenzuře a umlčování opozice. Upozorňuje na problém masové migrace a zdůrazňuje, že ať už s tímto jevem souhlasíme, či nikoliv, občané mají právo vyjádřit svůj názor a politici by jim měli naslouchat. V závěru vyzývá evropské lídry, aby se nebáli hlasu lidu, i když je překvapivý nebo s ním nesouhlasí, protože jedině tak lze budovat silnou a stabilní demokracii.
Přepis
Děkuji a děkuji všem shromážděným delegátům, významným osobnostem a mediálním profesionálům, a zvláště děkuji hostitelům Mnichovské bezpečnostní konference za to, že dokázali uspořádat takovou neuvěřitelnou událost. Jsme samozřejmě nadšeni, že tu můžeme být. Jsme rádi, že tu můžeme být. A víte, jedna z věcí, o kterých jsem dnes chtěl mluvit, jsou samozřejmě naše sdílené hodnoty.
A víte, je skvělé být zpět v Německu. Jak jste slyšeli dříve, byl jsem tu minulý rok jako senátor Spojených států. Viděl jsem ministra zahraničí, promiňte, ministra zahraničí Davida Lammyho, jak vtipkoval, že oba jsme měli minulý rok jiné zaměstnání, než máme teď. Ale nyní je čas, aby všechny naše země, všichni ti, kteří měli to štěstí, že jim jejich národy svěřily politickou moc, ji moudře využili ke zlepšení jejich životů.
A chci říct, že víte, měl jsem to štěstí, že jsem během svého pobytu zde za posledních 24 hodin strávil nějaký čas mimo zdi této konference. A byl jsem tak ohromen pohostinností lidí, i když se samozřejmě vzpamatovávají ze včerejšího strašlivého útoku. A poprvé jsem byl v Mnichově se svou ženou, která je tu dnes se mnou na soukromé cestě. A vždycky jsem miloval město Mnichov a vždycky jsem miloval jeho obyvatele. A chci jen říct, že jsme velmi dojati a naše myšlenky a modlitby jsou s Mnichovem a se všemi, kterých se dotklo zlo, které bylo uvaleno na tuto krásnou komunitu. Myslíme na vás, modlíme se za vás a budeme vám určitě fandit v následujících dnech a týdnech.
Doufám, že to není poslední potlesk, kterého se mi dostane. Ale na této konferenci se samozřejmě scházíme, abychom diskutovali o bezpečnosti. A obvykle máme na mysli hrozby pro naši vnější bezpečnost. Vidím zde dnes shromážděno mnoho skvělých vojenských vůdců. Ale zatímco Trumpova administrativa se velmi zajímá o evropskou bezpečnost a věří, že můžeme dosáhnout rozumného urovnání mezi Ruskem a Ukrajinou. A také věříme, že je důležité, aby se Evropa v nadcházejících letech výrazně angažovala ve své vlastní obraně. Hrozba, které se v souvislosti s Evropou obávám nejvíce, není Rusko, není Čína, není to žádný jiný vnější aktér.
A to, čeho se obávám, je hrozba zevnitř, ústup Evropy od některých z jejích nejzákladnějších hodnot, hodnot sdílených se Spojenými státy americkými. Byl jsem překvapen, že bývalý evropský komisař vystoupil nedávno v televizi a zněl potěšeně, že rumunská vláda právě zrušila celé volby. Varoval, že pokud věci nepůjdou podle plánu, totéž by se mohlo stát i v Německu. Tato kavalírská prohlášení jsou pro americké uši šokující. Roky nám bylo řečeno, že všechno, co financujeme a podporujeme, je ve jménu našich sdílených demokratických hodnot. Vše od naší ukrajinské politiky po digitální cenzuru je označováno jako obrana demokracie. Ale když vidíme, jak evropské soudy ruší volby a vysoce postavení úředníci hrozí zrušením dalších, měli bychom se ptát, zda se držíme dostatečně vysokých standardů. A říkám “my”, protože pevně věřím, že jsme na stejné lodi. Musíme dělat víc než jen mluvit o demokratických hodnotách. Musíme je žít.
V živé paměti mnoha z vás v této místnosti studená válka postavila obránce demokracie proti mnohem tyraničtějším silám na tomto kontinentu. A zamyslete se nad stranou v tomto boji, která cenzurovala disidenty, která zavírala kostely, která rušila volby. Byli to ti dobří? Určitě ne. A díky Bohu, že studenou válku prohráli. Prohráli, protože si nevážili ani nerespektovali všechna ta mimořádná požehnání svobody. Svobodu překvapovat, dělat chyby, vynalézat, budovat. Jak se ukazuje, nemůžete nařídit inovace nebo kreativitu, stejně jako nemůžete nutit lidi, co si mají myslet, co mají cítit nebo čemu mají věřit. A věříme, že tyto věci jsou jistě propojeny. A bohužel, když se dnes dívám na Evropu, není někdy tak jasné, co se stalo s některými vítězi studené války.
Dívám se do Bruselu, kde komisaři Evropské komise varují občany, že mají v úmyslu vypnout sociální média v době občanských nepokojů, jakmile zaznamenají to, co považují za “nenávistný obsah”. Nebo do této země, kde policie provedla razie proti občanům podezřelým z zveřejňování anti-feministických komentářů online jako součást “boje proti misogynii na internetu”. Den akce. Dívám se do Švédska, kde vláda před dvěma týdny odsoudila křesťanského aktivistu za účast na pálení Koránu, které vyústilo ve vraždu jeho přítele. A jak soudce v jeho případě mrazivě poznamenal, švédské zákony, které mají údajně chránit svobodu projevu, ve skutečnosti neposkytují, a cituji, “volnou vstupenku k tomu, aby dělal nebo říkal cokoli, aniž by riskoval urážku skupiny, která má tento názor”.
A možná nejvíce znepokojivě se dívám na naše velmi drahé přátele, Spojené království, kde ústup od práv svědomí postavil do středu zájmu základní svobody náboženských Britů, zejména. Před něco málo více než dvěma lety britská vláda obvinila Adama Smitha Connora, 51letého fyzioterapeuta a armádního veterána, z ohavného zločinu stání 50 metrů od potratové kliniky a tichého modlení po dobu tří minut. Nebránil nikomu, neinteragoval s nikým, jen se tiše modlil sám. Poté, co ho britské orgány правопорядку spatřily a požadovaly vědět, za co se modlí, Adam odpověděl jednoduše, že to bylo jménem nenarozeného syna, kterého on a jeho bývalá přítelkyně před lety potratili. Policisté nebyli pohnutí. Adam byl shledán vinným z porušení nového vládního zákona o nárazníkových zónách, který kriminalizuje tichou modlitbu a další akce, které by mohly ovlivnit rozhodnutí osoby do 200 metrů od potratového zařízení. Byl odsouzen k zaplacení tisíců liber na soudních výlohách obžalobě.
Přál bych si, abych mohl říct, že to byla náhoda, jednorázový šílený příklad špatně napsaného zákona, který byl uplatněn proti jediné osobě, ale ne. Loni v říjnu, jen před několika měsíci, začala skotská vláda distribuovat dopisy občanům, jejichž domy ležely v takzvaných bezpečných přístupových zónách, a varovala je, že i soukromá modlitba v jejich vlastních domovech může znamenat porušení zákona. Vláda přirozeně naléhala na čtenáře, aby nahlásili jakéhokoli spoluobčana podezřelého z myšlenkového zločinu v Británii a v celé Evropě. Svoboda projevu, obávám se, je na ústupu. A v zájmu komedie, přátelé, ale také v zájmu pravdy, přiznám, že někdy nejhlasitější hlasy pro cenzuru nepřicházejí z Evropy, ale z mé vlastní země, kde předchozí administrativa hrozila a šikanovala sociální mediální společnosti, aby cenzurovaly takzvané dezinformace. Dezinformace, jako například myšlenka, že koronavirus pravděpodobně unikl z laboratoře v Číně. Naše vlastní vláda povzbuzovala soukromé společnosti, aby umlčely lidi, kteří se odvážili vyslovit to, co se ukázalo jako zjevná pravda.
Takže jsem sem dnes nepřišel jen s pozorováním, ale s nabídkou. A stejně jako se Bidenova administrativa zdála zoufale snažit umlčet lidi za to, že vyjadřují své názory, tak Trumpova administrativa bude dělat přesný opak. A doufám, že na tom můžeme spolupracovat ve Washingtonu. Je tam nový šerif ve městě a pod vedením Donalda Trumpa. Můžeme nesouhlasit s vašimi názory, ale budeme bojovat za obranu vašeho práva je nabídnout na veřejném prostranství. Souhlasíte nebo nesouhlasíte?
Nyní jsme samozřejmě v bodě, kdy se situace zhoršila natolik, že letos v prosinci Rumunsko rovnou zrušilo výsledky prezidentských voleb na základě chatrných podezření zpravodajské služby a obrovského tlaku ze strany svých kontinentálních sousedů. Nyní, pokud tomu dobře rozumím, argumentem bylo, že ruské dezinformace infikovaly rumunské volby. Ale požádal bych své evropské přátele, aby měli nějakou perspektivu. Můžete věřit, že je špatné, aby Rusko kupovalo reklamy na sociálních sítích, aby ovlivnilo vaše volby. My určitě ano. Můžete to dokonce odsoudit na světové scéně. Ale pokud může být vaše demokracie zničena několika sty tisíci dolary digitální reklamy ze zahraničí, pak nebyla na začátku příliš silná.
Nyní, dobrá zpráva je, že si náhodou myslím, že vaše demokracie jsou podstatně méně křehké, než se mnozí lidé zřejmě obávají. A opravdu věřím, že umožnit našim občanům vyjádřit svůj názor je ještě posílí. Což nás samozřejmě přivádí zpět do Mnichova, kde organizátoři této konference zakázali zákonodárcům zastupujícím populistické strany, ať už levicové nebo pravicové, účastnit se těchto rozhovorů. Opět, nemusíme souhlasit se vším nebo s čímkoli, co lidé říkají, ale když lidé zastupují, když političtí vůdci zastupují důležitou voličskou skupinu, je naší povinností se s nimi alespoň zapojit do dialogu.
Mnoha z nás na druhé straně Atlantiku to vypadá stále více jako staří zakořenění zájmy schovávající se za ošklivá slova ze sovětské éry, jako jsou dezinformace a misinformace, kterým se prostě nelíbí myšlenka, že někdo s alternativním názorem by mohl vyjádřit jiný názor, nebo, nedej bože, volit jiným způsobem, nebo ještě hůře, vyhrát volby. Nyní je toto bezpečnostní konference a jsem si jistý, že jste sem všichni přišli připraveni mluvit o tom, jak přesně máte v úmyslu zvýšit výdaje na obranu v příštích několika letech v souladu s nějakým novým cílem. A to je skvělé, protože jak prezident Trump dal jasně najevo, věří, že naši evropští přátelé musí hrát větší roli v budoucnosti tohoto kontinentu. Nemyslíme si, že slyšíte tento termín sdílení zátěže, ale myslíme si, že je důležitou součástí toho, že jsme ve společné alianci, aby se Evropané angažovali, zatímco se Amerika soustředí na oblasti světa, které jsou ve velkém nebezpečí.
Ale dovolte mi také se vás zeptat, jak vůbec začnete přemýšlet o druzích rozpočtových otázek, pokud nevíme, co to je, co v první řadě bráníme? Už jsem hodně slyšel ve svých rozhovorech a měl jsem mnoho, mnoho skvělých rozhovorů s mnoha lidmi shromážděnými v této místnosti. Slyšel jsem hodně o tom, před čím se potřebujete bránit, a to je samozřejmě důležité. Ale to, co se mi zdálo trochu méně jasné, a určitě si myslím, že mnoha občanům Evropy, je, co přesně to je, co bráníte. Co je to pozitivní vize, která oživuje tento sdílený bezpečnostní pakt, který, jak všichni věříme, je tak důležitý. A já hluboce věřím, že neexistuje žádná bezpečnost, pokud se bojíte hlasů, názorů a svědomí, které vedou vaše vlastní lidi.
Evropa čelí mnoha výzvám. Ale krize, které tento kontinent právě teď čelí, krize, které věřím, že všichni čelíme společně, je ta, kterou jsme si sami způsobili. Pokud utíkáte ve strachu ze svých vlastních voličů, Amerika pro vás nemůže nic udělat. Stejně tak neexistuje nic, co byste mohli udělat pro americký lid, který mě zvolil a zvolil prezidenta Trumpa. Potřebujete demokratické mandáty k dosažení čehokoli hodnotného v nadcházejících letech. Nepoučili jsme se z ničeho? Že tenké mandáty produkují nestabilní výsledky?
Ale s druhem demokratického mandátu, o kterém si myslím, že vzejde z většího ohledu na hlasy vašich občanů, lze dosáhnout tolika hodnotných věcí. Pokud se chcete těšit konkurenceschopným ekonomikám, pokud se chcete těšit dostupné energii a bezpečným dodavatelským řetězcům, pak potřebujete mandáty k vládnutí, protože k tomu, abyste si všechny tyto věci užili, musíte dělat obtížná rozhodnutí. A samozřejmě, víme to velmi dobře v Americe, nemůžete získat demokratický mandát cenzurováním svých oponentů nebo jejich zavíráním do vězení, ať už je to vůdce opozice, pokorný křesťan modlící se ve svém vlastním domě nebo novinář snažící se informovat o zprávách. Ani ho nemůžete získat tím, že nebudete brát ohled na svůj základní elektorát v otázkách, jako je to, kdo se má stát součástí naší sdílené společnosti a ze všech naléhavých výzev, kterým čelí zde zastoupené národy. Věřím, že neexistuje nic naléhavějšího než masová migrace. Dnes se téměř jeden z pěti lidí žijících v této zemi sem přestěhoval ze zahraničí. To je samozřejmě historicky nejvyšší počet. Je to podobné číslo, mimochodem, ve Spojených státech, také historicky nejvyšší počet. Počet imigrantů, kteří vstoupili do EU ze zemí mimo EU, se jen mezi lety 2021 a 2022 zdvojnásobil. A samozřejmě se od té doby mnohem zvýšil.
A my známe situaci. Nevznikla ve vakuu. Je to výsledek řady vědomých rozhodnutí učiněných politiky po celém kontinentu a dalšími po celém světě v průběhu deseti let. Viděli jsme hrůzy způsobené těmito rozhodnutími včera v tomto městě. A samozřejmě, nemůžu to znovu zmiňovat, aniž bych myslel na ty hrozné oběti, kterým byl zničen krásný zimní den v Mnichově. Naše myšlenky a modlitby jsou s nimi a zůstanou s nimi. Ale proč se to stalo v první řadě? Je to hrozný příběh, ale je to příběh, který jsme slyšeli příliš mnohokrát v Evropě a bohužel příliš mnohokrát ve Spojených státech. Žadatel o azyl, často mladý muž ve věku kolem 25 let, již známý policii, narazí autem do davu a zničí komunitu. Kolikrát musíme utrpět tyto otřesné neúspěchy, než změníme kurz a vezmeme naši sdílenou civilizaci novým směrem? Žádný volič na tomto kontinentu nešel k volební urně, aby otevřel stavidla milionům neprověřených imigrantů. Ale víš, pro co hlasovali v Anglii? Hlasovali pro Brexit. Ať už s tím souhlasíte nebo ne, hlasovali pro to. A stále více po celé Evropě hlasují pro politické vůdce, kteří slibují, že ukončí nekontrolovanou migraci.
Nyní náhodou souhlasím s mnoha z těchto obav, ale nemusíte se mnou souhlasit. Jen si myslím, že lidem záleží na jejich domovech. Záleží jim na jejich snech, záleží jim na jejich bezpečnosti a jejich schopnosti zaopatřit sebe a své děti. A jsou chytří. Myslím, že to je jedna z nejdůležitějších věcí, které jsem se naučil během své krátké doby v politice. Na rozdíl od toho, co byste mohli slyšet o pár hor dále v Davosu, občané všech našich národů se obecně nepovažují za vzdělaná zvířata nebo za zaměnitelná kolečka v globální ekonomice. A není vůbec překvapivé, že nechtějí být přehazováni nebo neustále ignorováni svými vůdci. Je věcí demokracie rozhodovat o těchto velkých otázkách u volební urny.
Věřím, že odmítání lidí, odmítání jejich obav, nebo ještě hůře, zavírání médií, rušení voleb nebo vylučování lidí z politického procesu, nic nechrání. Ve skutečnosti je to nejjistější způsob, jak zničit demokracii. A mluvit a vyjadřovat názory není zasahování do voleb, i když lidé vyjadřují názory mimo vaši zemi, a i když jsou tito lidé velmi vlivní. A věřte mi, říkám to s veškerým humorem, pokud americká demokracie dokáže přežít 10 let kárání Grety Thunberg, vy, kluci, můžete přežít pár měsíců Elona Muska. Ale to, co německá demokracie, co žádná demokracie, americká, německá nebo evropská nepřežije, je říkat milionům voličů, že jejich myšlenky a obavy, jejich aspirace, jejich prosby o úlevu jsou neplatné nebo nehodné ani zvážení. Demokracie spočívá na posvátném principu, že hlas lidu je důležitý. Není zde prostor pro firewally. Buď tento princip dodržujete, nebo ne. Evropané, lidé mají hlas. Evropští vůdci mají volbu. A já pevně věřím, že se nemusíme bát budoucnosti. Můžete přijmout to, co vám vaši lidé říkají, i když je to překvapivé, i když s tím nesouhlasíte. A pokud tak učiníte, můžete čelit budoucnosti s jistotou a důvěrou, s vědomím, že národ stojí za každým z vás.
A to je pro mě to velké kouzlo demokracie. Není to v těchto kamenných budovách nebo krásných hotelech. Není to ani ve velkých institucích, které jsme společně vybudovali jako sdílená společnost. Věřit v demokracii znamená chápat, že každý z našich občanů má moudrost a má hlas. A pokud odmítneme naslouchat tomuto hlasu, i naše nejúspěšnější boje zajistí velmi málo. Jak řekl papež Jan Pavel II., podle mého názoru jeden z nejvýznamnějších obránců demokracie na tomto kontinentu nebo na jakémkoli jiném, nebojte se. Neměli bychom se bát našich lidí, i když vyjadřují názory, které nesouhlasí s jejich vedením. Děkuji vám všem. Hodně štěstí vám všem.
Bůh vám žehnej.
Kritické zhodnocení
J.D. Vance ve svém projevu předkládá několik kontroverzních tvrzení, která si zaslouží kritické zhodnocení.
1. Úpadek demokracie a svobody projevu: Vance tvrdí, že v Evropě dochází k úpadku demokracie a svobody projevu, a jako příklady uvádí cenzuru sociálních médií, rušení voleb a stíhání za “myšlenkové zločiny”. Je pravda, že existují případy, kdy vlády a technologické společnosti omezují obsah online, a to i v Evropě. Evropská komise například zavedla Digitální akty o službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které mají regulovat online platformy. [1] Kritici těchto aktů argumentují, že mohou vést k nadměrné cenzuře. Stejně tak existují obavy ohledně zákonů proti nenávistným projevům v některých evropských zemích. [2] Nicméně, tvrzení o “rušení voleb” v Rumunsku je zavádějící. Rumunské ústavní soud zrušil výsledky voleb do Evropského parlamentu v jednom okrsku, ne celé prezidentské volby, a to na základě nesrovnalostí, nikoli “chatrných podezření”. [3] Vanceho příklad s Adamem Smith-Connorem, stíhaným za tichou modlitbu u potratové kliniky, je přesný, ale představuje spíše specifický případ aplikace sporného zákona, než systematický úpadek svobody projevu. [4]
2. Masová migrace: Vance tvrdí, že masová migrace je nejnaléhavější problém, kterému Evropa a USA čelí, a spojuje ji s bezpečnostními hrozbami. Je fakt, že počet migrantů do EU a USA v posledních letech vzrostl. [5] Data Eurostatu ukazují, že počet občanů zemí mimo EU žijících v EU se skutečně zvyšuje. [6] Nicméně, tvrzení, že “žádný volič na tomto kontinentu nešel k volební urně, aby otevřel stavidla milionům neprověřených imigrantů”, je zjednodušující. Migrační politika je komplexní a voliči často volí strany s různými pohledy na tuto problematiku. Vanceho spojování migrace s bezpečnostními hrozbami je také problematické. Zatímco existují případy, kdy žadatelé o azyl spáchali násilné činy, není prokázáno, že by imigranti byli obecně náchylnější k páchání trestné činnosti než rodilí obyvatelé. [7]
3. “Zakořeněné zájmy” a “dezinformace”: Vance naznačuje, že za potlačováním svobody projevu stojí “staří zakořenění zájmy”, které používají termíny jako “dezinformace” k umlčení nepohodlných názorů. Je pravda, že probíhá debata o tom, jak bojovat proti dezinformacím, aniž by byla omezována svoboda projevu. [8] Nicméně, Vance nepředkládá žádné důkazy o tom, že by za tímto úsilím stály nějaké konkrétní “zakořeněné zájmy”.
Zdroje:
- [1] Evropská komise: Digital Services Act: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/digital-services-act-package
- [2] Článek o zákonech proti nenávistným projevům: https://www.echr.coe.int/documents/d/echr/fs_hate_speech_eng
- [3] Zpráva o zrušení výsledků voleb v Rumunsku (anglicky): https://balkaninsight.com/2019/05/31/romanian-court-cancels-european-election-results-in-one-precinct/
- [4] Článek o případu Adama Smith-Connora: https://www.christian.org.uk/news/man-fined-for-silent-prayer-near-abortion-centre-vows-to-appeal/
- [5] United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2020). International Migration 2020 Highlights.
- [6] Eurostat: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/MIGR_POP1CTZ__custom_8941654/default/table?lang=en
- [7] Studia o kriminalitě a imigraci: viz např. studie v Criminology a Annual Review of Criminology.
- [8] Debata o dezinformacích: viz např. publikace organizací jako je the Reuters Institute for the Study of Journalism.