Nový přístup ke kolaborativnímu učení

Nový přístup ke kolaborativnímu učení

📊 Souhrn

Hubertus Weyer představuje inovativní přístup ke vzdělávání, který nazývá “COIL” (Collaborative Online International Learning). Reaguje na výzvy, kterým univerzity čelí, jako je nástup AI, měnící se ekonomické a sociální prostředí a potřeba připravit studenty na dynamický trh práce. Tradiční přednášky, založené na hierarchickém vztahu mezi učitelem a studenty, nahrazuje modelem, který se soustřeďuje na aktivní zapojení a vzájemnou kolaboraci studentů, a to i napříč různými univerzitami a zeměmi.

Weyer zdůrazňuje, že COIL projekty nejsou jen online skupinová práce. Jde o zásadní posun v paradigmatu výuky, kde se těžiště přesouvá od pasivního přijímání informací k aktivnímu budování znalostí a dovedností prostřednictvím spolupráce. Studenti v COIL projektech rozvíjejí nejen teoretické znalosti, ale také interkulturní komunikační dovednosti, schopnost sebereflexe a leadershipu – dovednosti, které Weyer označuje jako “dovednosti budoucnosti”. Klíčem k úspěchu COIL je integrace mezinárodních týmů a využití online nástrojů pro synchronní i asynchronní komunikaci.

📝 Přepis

Úvod: Osobní zkušenost

Velice vám děkuji, že jste mi věnovali pozornost jako poslednímu řečníkovi na dnešním setkání. Představte si, že máte učit nějaký předmět, ale nemáte vlastní třídy. Řeknu to znovu. Představte si, že musíte učit nějaký předmět, ale nemáte vlastní třídy. To je situace, které jsem před časem čelil, a řešení této výzvy je překvapivě pozitivní.

Tradiční výuka: Přednáška

Co si pamatujete jako standardní formu výuky na univerzitě? Ano, přednášku. Přednáška je standardním formátem výuky po stovky let. Přednáška je hierarchická struktura s instruktorem nahoře a studenty dole.

Nový přístup: Spolupráce

Ale jaký by mohl být nový přístup k výuce a učení? Ne učení se a výuka pro test, ale učení se a výuka pro nás samotné a naše životy, včetně AI, změny klimatu, přechodu na obnovitelné zdroje energie, diverzity a mnoha dalších aspektů. Potřeboval jsem uvolnit svou mysl, abych vymyslel jiný přístup. Tento přístup jsem potřeboval změnit z hierarchického modelu výuky a učení na kolaborativní model.

V kolaborativním modelu se studenti aktivně podílejí na procesu učení a instruktoři jsou integrováni se studenty. Dochází ke vzájemné výměně a spolupráci. Jde v podstatě o myšlenku, že přejdete od pyramidy ke kruhu.

Výzvy pro univerzity

Nyní znovu uvolněme svou mysl a zamysleme se nad výzvami, kterým univerzity čelily a kterým budou v blízké budoucnosti a v nadcházejících dnech čelit stále častěji.

  • AI: Má obrovský potenciál, ale existuje také mnoho obav.
  • COVID-19: Během a po Covidu klesal počet studentů v některých částech světa, v jiných se naopak očekává dramatický nárůst poptávky po vysokoškolském vzdělání.
  • Měnící se ekonomika a společnost: Rychlé tempo změn, diverzita.
  • Klimatická změna a obnovitelné zdroje: Univerzity musí reagovat.

Řešení: Příběh z automobilového průmyslu

Jak by mohla vypadat konkrétní odpověď na všechny tyto výzvy? Vrátím se ke starému příběhu z automobilového průmyslu. Na počátku 80. let se General Motors a Toyota spojily a společně řídily závod v Kalifornii. Příběh tohoto závodu, který se jmenuje NUMMI (New United Motor Manufacturing Inc.), se připomíná dodnes, protože transformoval nejhorší závod General Motors na nejlepší v krátké době.

COIL: Collaborative Online International Learning

Příchod online výuky a učení během COVIDu a dopad AI urychlily podobnou a vyvíjející se změnu ve vysokoškolském vzdělávání. Třídy s aktivním učením se ukázaly být úspěšné. Ale moje myšlenka, řešení, které bych chtěl navrhnout, je radikálnější než aktivní učení. Co by to mohlo být?

V podstatě musíme znovu přejít od hierarchického modelu k participativnímu modelu. A to lze provést v kolaborativních, mezinárodních, online projektech. Jak to funguje? Spojíte studenty ze dvou nebo tří geograficky vzdálených univerzit. Vytvoří smíšené skupiny. Spolupracují na projektech prostřednictvím asynchronních a synchronních nástrojů.

Příkladem takového projektu, který probíhá právě teď, jak vidíte za mnou, jsou dvě německé a dvě polské univerzity. Během procesu spolupráce se studenti vyvíjejí v několika směrech:

  • Aplikují a rozšiřují své teoretické znalosti ze svého oboru.
  • Překonávají jazykové a interkulturní bariéry.
  • Chápou, že práce v různorodém a mezinárodním kontextu je vysoce motivující.
  • Zažívají sebekázeň, vnímání ostatních, ale i sebevnímání.
  • Rozvíjejí reflexivní dovednosti.

Tímto způsobem COIL projekty umožňují studentům dosáhnout dovedností a cílů, které převyšují tradiční cíle přednášky. A tento mix dovedností by se dal nazvat dovednostmi budoucnosti. Dovednosti budoucnosti jsou v podstatě složeninou specifického předmětu, a také kolaborativních a komunikativních dovedností. Dovednosti budoucnosti mohou zahrnovat jakýkoli předmět a poté se rozšiřují, aby studenti byli připraveni na svůj profesní život. (A v závorce bych rád dodal, že je samozřejmě také velmi dobré mít dobré komunikační dovednosti pro váš soukromý život.)

Efektivita COIL projektů

Možná vás zajímá, zda jsou COIL projekty skutečně efektivní? Co o tom můžeme říci? Zmínil jsem, že prvky aktivního učení se ukázaly být efektivní. Studie ukazují, že třídy s aktivním učením dosáhly lepších známek a nižší míry neúspěšnosti než tradiční přednáška. A COIL, jak vám ho zde navrhuji, je nejintenzivnější kolaborativní zkušenost.

COIL projekty jsou efektivní, protože:

  • Studenti pracují a učí se v ověřeném, mezinárodním a různorodém prostředí, což je velký přínos.
  • Umožňují studentům sledovat vlastní zájmy v rámci studia.
  • Představuji výzvu – jsou vystaveni částečně nepředvídatelné situaci (i když je stále v kontrolovaném prostředí). Musí spolupracovat se studenty, které nikdy předtím nepotkali.
  • Máme vlastní průzkumy a hodnocení studentů. Víme, že studenti mají velký prospěch z práce v COIL projektech.

COIL a transformace přednášek

Vraťme se k jednomu z aspektů na začátku této přednášky. Podívejme se, jak COIL projekty mohou změnit formát přednášky. Přednášky probíhají v univerzitních budovách a COIL projekty probíhají virtuálně prostřednictvím nástrojů pro spolupráci.

Mohli byste si myslet, že COIL projekty jsou v podstatě jen typ online skupinové práce, jak si ji všichni pamatujete ze školních, možná univerzitních let. Ale COIL projekty nejsou skupinová práce. Ve chvíli, kdy integrujete COIL do své série přednášek, vaše přednášky začnou pomáhat vašim studentům lépe si vést v COIL projektu. COIL se v podstatě stává centrem a skutečným cílem vaší série přednášek. To je velmi radikální vhled a je těžké ho zpracovat. Musíte znovu uvolnit svou mysl a zbavit se tradičního myšlení a pochopit to. V podstatě, COIL je nový prostor pro učení.

To je zkušenost, kterou jsme já a moji kolegové zažili na vlastní kůži, protože instruktoři musí také spolupracovat, pokud chtějí vést COIL.

Závěr: Uvolnění mysli

Práce na takové změně je radikální, snadno se o ní mluví a velmi těžko se provádí, ale uvolnila mou mysl. V podstatě myšlenka, že už nemám vlastní třídy, uvolnila mou mysl. Výsledek této situace byl zaměřený na budoucnost. Studenti jedné univerzity se integrovali se studenty z jiné univerzity a já jsem se integroval se svými kolegy.

Je tedy možné učit bez vlastních tříd? Ano, a je to velmi dobrá metoda. A rád bych poděkoval svým spolupracovníkům za projekty, které jsme dokončili, a projekty, které se chystáme v budoucnu realizovat. Děkuji vám mnohokrát.

🔍 Kritické zhodnocení

Přednáška Hubertuse Weyera prezentuje zajímavý koncept COIL (Collaborative Online International Learning) jako alternativu k tradičním přednáškám a reakci na současné výzvy ve vysokoškolském vzdělávání. Weyerův argument o nutnosti posunu od hierarchického modelu k participativnímu modelu, kde je student aktivně zapojen, je v souladu s moderními pedagogickými trendy.

  • Podpora aktivního učení: Weyer zmiňuje studie prokazující efektivitu aktivního učení. Toto tvrzení je podloženo rozsáhlým výzkumem. Například, meta-analýza 225 studií (Freeman et al., 2014) zjistila, že studenti v aktivních učebních prostředích dosahují v průměru o 6% lepších výsledků ve zkouškách a mají 1,5krát nižší pravděpodobnost propadnutí než studenti v tradičních přednáškových třídách. [Zdroj: Freeman, S., Eddy, S. L., McDonough, M., Smith, M. K., Okoroafor, N., Jordt, H., & Wenderoth, M. P. (2014). Active learning increases student performance in science, engineering, and mathematics. Proceedings of the National Academy of Sciences, 111(23), 8410-8415.]

  • Význam interkulturní spolupráce: COIL klade důraz na interkulturní spolupráci, což je v globalizovaném světě klíčová kompetence. Studie ukazují (např., Deardorff, 2006), že interkulturní zkušenosti přispívají k rozvoji komunikačních dovedností, tolerance, empatie a adaptibility. [Zdroj: Deardorff, D. K. (2006). Identification and assessment of intercultural competence as a student outcome of internationalization. Journal of Studies in International Education, 10(3), 241-266.]

  • Online spolupráce a technologie: Využití online nástrojů pro synchronní a asynchronní komunikaci je v souladu s rostoucím trendem online vzdělávání a distanční spolupráce. Nicméně, je důležité si uvědomit, že efektivní online spolupráce vyžaduje pečlivý design a facilitaci (Kreijns et al., 2003). [Zdroj: Kreijns, K., Kirschner, P. A., & Jochems, W. (2003). Identifying the pitfalls for social interaction in computer-supported collaborative learning environments: a review of the research. Computers in Human Behavior, 19(3), 335-353.]

  • Přechod od přednášek k COILu: Weyerův návrh, že COIL by se měl stát centrem vzdělávacího procesu a přednášky by měly sloužit jako podpora, je ambiciózní a potenciálně disruptivní. Vyžadovalo by to zásadní změnu v myšlení a organizaci výuky na univerzitách. Je otázkou, do jaké míry jsou instituce a vyučující připraveni na tak radikální transformaci. Není jasně definováno, jak by měl vypadat poměr přednášek vs. COIL a zda je tento koncept aplikovatelný na všechny obory s plným zachováním kvality učení.

Závěrem lze říci, že COIL představuje slibný koncept, který je v souladu s mnoha trendy v moderním vzdělávání. Nicméně, jeho úspěšná implementace vyžaduje pečlivé plánování, adekvátní podporu pro vyučující a studenty a další výzkum zaměřený na specifika různých oborů a kontextů.

Odkaz na originální video