Nejsme jen data pro firmy
📊 Souhrn
Přednáška Diega Rodriga Gomeze Choque se zamýšlí nad rolí jedince v současné digitální společnosti, kde lidé tráví značné množství času online, průměrně sedm hodin na internetu a devět hodin na mobilních telefonech denně. Tento neustálý proud informací z různých zdrojů, jako jsou sociální sítě, influenceři a webové stránky, vede k určitému emočnímu odpojení navzdory zdánlivé propojenosti. Algoritmy nám na základě našich preferencí neustále předkládají podobný obsah, čímž přispívají k vytváření „multivesmíru kolektivního vědomí“, kde jsou naše data klíčovým prvkem pro budování nové společnosti.
Řečník zdůrazňuje, že instituce a firmy se intenzivně zaměřují na sběr a analýzu našich dat, často s cílem ovlivnit naše chování a spotřební návyky. Varuje před pasivním přijímáním této role a zdůrazňuje, že nejsme pouhými zdroji dat. Každý člověk má díky své jedinečnosti a schopnosti kritického myšlení moc ovlivňovat své okolí i instituce. Vyzývá k aktivnímu přístupu, vlastnímu rozhodování a společnému podporování kritického a kreativního myšlení. Argumentuje, že jedině tak můžeme překonat roli pasivních konzumentů a stát se aktivními tvůrci naší společnosti.
📝 Přepis
Návyky digitálního věku
Je důležité zamyslet se nad lidmi a také nad internetem. V průměru trávíme online kolem sedmi hodin denně, na mobilních telefonech dokonce více než devět hodin denně. To může vést k určitému emočnímu odpojení, i když jsme neustále přítomni online, prohlížíme si fotky, videa umělců, influencerů nebo obsah na webových stránkách.
Algoritmy a formování reality
Tyto platformy nám začínají posílat informace a obsah podobný tomu, co jsme již konzumovali. Vzniká tak jakýsi multivesmír kolektivního vědomí, kde data o našich preferencích tvoří součást konstrukce nové, “vědomé” společnosti.
Spotřeba obsahu a sdílení
V tomto multivesmíru mají lidé specifické návyky v konzumaci nebo používání obsahu. Sdílíme informace s blízkými lidmi – rodinou, přáteli. Sdílíme zkušenosti, například týkající se klimatické změny a programů zaměřených proti ní.
Role institucí a sběr dat
Vždy je však třeba brát v úvahu aspekty týkající se institucí a využívání obsahu ze sociálních sítí. V tomto multivesmíru lidé konzumují obsah a instituce navrhují nebo využívají virální trendy ke sdílení svých sdělení. Firmy a instituce se zaměřily na sběr a analýzu našich dat, jednoduše proto, že chtějí využít naši pozornost.
Síla kritického myšlení
My ale, počínaje naší jedinečností, máme moc ovlivňovat instituce. I když ony disponují mnoha zdroji, my dnes máme nástroje. Máme možnost být lidmi s kritickým myšlením, lidmi, kteří dělají vlastní rozhodnutí.
Výzva k aktivitě
Protože společně můžeme být podporovateli kritického myšlení a tvůrci kreativního obsahu. Protože nejsme jen data pro společnost.
Děkuji tátovi, mámě, že mi dovolili se učit, a mámě, že platí [útratu? účty?].
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Diega Rodriga Gomeze Choque přináší relevantní zamyšlení nad rolí jedince v digitální éře, která je charakterizována masivním sběrem dat a algoritmickým řízením obsahu. Poukazuje na rizika pasivní konzumace a zdůrazňuje význam kritického myšlení jako nástroje pro zachování autonomie a aktivní participace ve společnosti. Tyto myšlenky rezonují se současnými diskusemi o dopadech technologií na společnost.
Argument o masivním sběru dat a jeho vlivu na formování společnosti je podložen koncepty, jako je “surveillance capitalism” (kapitalismus dohledu), který popsala Shoshana Zuboff ve své knize The Age of Surveillance Capitalism. Zuboff varuje před tím, jak technologické firmy monetizují osobní data a využívají je k predikci a modifikaci lidského chování [1]. Čas strávený online, jak zmiňuje řečník, je skutečně vysoký. Globální reporty jako Digital 2023 od We Are Social a Meltwater potvrzují, že průměrný uživatel internetu tráví online téměř 7 hodin denně [2].
Výzva ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti je klíčová. Organizace jako UNESCO dlouhodobě zdůrazňují potřebu rozvíjet tyto dovednosti pro orientaci v komplexním informačním prostředí a odolávání manipulaci [3]. Schopnost analyzovat informace, rozpoznávat dezinformace a činit informovaná rozhodnutí je nezbytná pro aktivní občanství v digitálním věku.
Přednáška však (alespoň ve své přepsané podobě, která je velmi nekvalitní a ztěžuje hlubší analýzu) působí spíše jako obecný apel než jako detailní analýza s konkrétními návrhy řešení. Chybí hlubší rozbor mechanismů, jakými data formují společnost, nebo konkrétnější příklady, jak mohou jednotlivci efektivně uplatňovat svůj vliv. Přesto je základní poselství – že nejsme jen pasivními zdroji dat, ale aktivními subjekty s potenciálem kriticky myslet a jednat – důležité a aktuální.
Zdroje pro další studium:
- Zuboff, S. (2019). The Age of Surveillance Capitalism: The Fight for a Human Future at the New Frontier of Power. PublicAffairs.
- We Are Social & Meltwater. (2023). Digital 2023: Global Overview Report. https://wearesocial.com/uk/blog/2023/01/digital-2023/
- UNESCO. (n.d.). Media and Information Literacy. https://www.unesco.org/en/communication-information/media-information-literacy
