Konec lásky?
📊 Souhrn
Susana Ivorra ve své přednášce zkoumá krizi, kterou zažíváme v našich vztazích, a to nejen partnerských, ale i rodinných a přátelských. Ptá se, zda zažíváme více utrpení v lásce než v minulosti a jak technologie ovlivňují naše vnímání vztahů. Autorka analyzuje historický vývoj manželství z rozumu k manželství z lásky a upozorňuje na paradoxy, které s tím souvisejí. Kritizuje současný trend hledání bezrizikové lásky prostřednictvím algoritmů a aplikací, který podle ní potlačuje důležitost zranitelnosti, rizika a závazku.
Ivorra zdůrazňuje, že láska vyžaduje riziko a zranitelnost, a to i v době technologického pokroku. Nabádá k přijetí nejistoty a k větší přítomnosti v mezilidských vztazích. Navrhuje konkrétní kroky, jak se více soustředit na přítomnost, jako je odložení mobilního telefonu při setkání s přáteli nebo poslech hudby bez neustálého přeskakování skladeb. Zdůrazňuje význam exkluzivity při seznamování s novým člověkem, aby nedocházelo k porovnávání s ostatními. V závěru zdůrazňuje, že láska je konstrukce, která vyžaduje závazek, ochotu k zranitelnosti, podstoupení rizika a pozornost.
📝 Přepis
Dámy a pánové, jak se máte? Já skvěle. Máme světelné myšlenky a můžeme se podělit o světlo myšlenek. Proč se zdá být láska tak komplikovaná? Trpíme dnes kvůli lásce víc než v minulosti? Co můžeme udělat, aby technologie a sliby lásky bez rizika nezničily lásku tak, jak ji známe? Prožíváme krizi v našich vztazích, nejen partnerských, ale i přátelských a rodinných. Prožíváme krizi lásky.
Krize lásky
Je to vidět všude, ať už na sociálních sítích, videích nebo v časopisech. Zjišťujeme, že se můžeme seznámit a rozejít velmi rychle. Dříve trvaly vztahy 3-4 roky, dnes se s někým seznámíme on-line a rozchod následuje obratem. Je to tak snadné, že nás to děsí. Neustále srovnáváme s ideály, které vidíme na Instagramu. Zajímá nás, co se může stát, abychom neudělali chybu, a bojíme se, že to pokazíme. Chceme se vyhnout bolesti, ale bojíme se otevřít a být zranitelní. Chceme, aby to trvalo navždy, ale nejsme ochotni pro to nic obětovat.
Ano, mluvíme o tom hodně, píšeme o tom, ptáme se, jak se s tím vypořádat. Dříve, když jsme nenalezli lásku v partnerství, našli jsme ji v přátelství, v Bohu. Ale nyní to vypadá komplikovaně, protože jsme oddělili závazek a spojenectví od lásky a sexu. A tak nás napadla geniální myšlenka – manželství z lásky.
Manželství z lásky
Závazek se stal něčím extrémním, něco, co se bojíme. Existuje jakási úzkost, která nám brání dát někomu závazek. Když se s někým seznámíme, hned se ptáme, jaké jsou jeho úmysly. A pokud nejsou vážné, děláme, že to nevadí. Ale ptáme se sami sebe. A tím se dostáváme k paradoxu, který je starý jako lidstvo. V Mezopotámii se vyráběly korzety pro ženy, které je stále více utahovaly. Snažíme se najít někoho, kdo nám vyhovuje, ale zároveň se bojíme závazku. Hledáme někoho, kdo má stejné zájmy, stejné názory, stejný hudební vkus. Hledáme někoho, kdo nás bude doplňovat. Chceš někoho, kdo ti bude vařit, uklízet, vydělávat peníze? Už se blížíme k tomu, že chceme někoho dokonalého.
Technologie to jen zhoršuje. Všechno se děje velmi rychle. Je to tak snadné se s někým seznámit, a tak jednoduché to ukončit. Všechno je jen o lajcích a o tom, kolik lidí nás sleduje. Je to jako nekonečné utahování korzetu. Chceme něco, co funguje, co nás uspokojuje, a pokud to nefunguje, jdeme dál. Chceme mít vztah, který nás neomezuje, ale zároveň nás chrání. Chceme něco exkluzivního, ale bojíme se závazku.
Technologie a mezilidské vztahy
A pak přijdou aplikace na seznamování. Neustále hledáme něco lepšího, něco, co naplní naše potřeby. Hledáme, co se nám hodí. Pořád se ptáme, jestli je to ten pravý člověk, jestli nás miluje, jestli nás chápe, jestli je s ním zábava. Stále hledáme něco lepšího. Hledáme někoho, kdo nás bude milovat. Ale bojíme se být zranitelní.
Ptáme se sami sebe, jak se s tím vypořádat, jak se neztratit ve světě seznamovacích aplikací a povrchních vztahů. Existuje spousta termínů, jako benching, breadcrambing, ghosting, love bombing, situationships. Dali jsme tomu tisíc jmen, ale ve skutečnosti je to jen nedostatek úcty a empatie.
Riziko a zranitelnost
Skutečnost je taková, že Ariadna, což je fiktivní jméno, jak si můžete představit, a mnoho dalších se na mě obrací každý den s tím, že se necítí být milováni, necítí se být důležití. A to se děje, protože toužíme být milováni, ale bojíme se zranitelnosti. Hledáme partnera pomocí aplikací už od 80. let. Ptáme se: Jaké je riziko? Riziko utrpení? Riziko, že nenajdeš mezi tolika lidmi tu pravou osobu? Nevíme.
Tak jak to udělat? Použijeme algoritmus, který nám najde tu pravou osobu. Stačí říct, co chceš, bod po bodu, a my ti ji najdeme. A nejen to. Najdeme ti jich mnoho, abys mohl porovnávat. Láska vyžaduje riziko, vyžaduje zranitelnost. Nemůžeme tuto část přeskočit. Láska s nulovým rizikem znamená, že nedávám moc, nezavazuji se moc, neočekávám moc, rychle to ukončím, pokud to nefunguje. Odstraňujeme riziko, pokud hledáme to samé. Čím více se shodujeme, tím méně je třenic, méně konfliktů. Láska à la carte, jako ty aplikace pro vegany, pro milovníky vousů, pro vysoké lidi, pro slavné. Tady chceme vidět do hloubky, ale nechceme se pouštět do rizika. A tak jsme čím dál tím víc sami.
Co dělat, aby láska nezmizela?
Co můžeme udělat, aby láska, tak jak jsme ji znali, nezmizela? Přijměte, že neexistuje algoritmus, který eliminuje riziko utrpení, aniž by eliminoval to, co ji činí zajímavou a důležitou. Jinými slovy, bezpečná vzdálenost vám umožní mít jen povrchní vztahy nebo spojení. Přestaňte pitvat každou interakci, jako by to byl klinický případ. Méně analýzy a více přítomnosti. Buďte neobvyklí a milujte s konzistencí a štědrostí, aniž byste lidi porovnávali, jako by to byly služby.
Kolikrát se vám stalo, že posloucháte hudbu a přepnete skladbu, protože se vám v tu chvíli nelíbí? Nebo po pěti nebo deseti minutách přestanete sledovat seriál, protože vás nezaujal? A protože je tolik rozmanitosti a tak málo času na to, abyste tomu věnovali pozornost. Anebo kolikrát vezmete do ruky mobilní telefon v přítomnosti přátel, protože konverzace ztratila na zajímavosti a potřebujete s úžasnou výmluvou vzít ten telefon.
Cesta k nápravě
To, co jsem řekla o lásce, o absenci jistot, platí i zde. Můžeme věci změnit, pokud se zavážeme k přítomnosti. Jak? Řeknu vám čtyři věci, které nejsou žádný zázračný recept, ale jsou začátkem cesty.
- Když jste s přáteli, nechte si mobilní telefon uložený a neberte ho do ruky, ani když jdou na záchod.
- Když posloucháte hudbu, nepřepínejte na další skladbu jen proto, že se vám tato příliš nelíbí. Já jsem se vrátil k poslechu vinylů, protože tam je docela složité přeskočit skladbu, nutí vás to.
- Když s někým chodíte, věnujte se mu exkluzivně. A to platí i pro polyamorní vztahy. Když se seznamujete s novým člověkem, dělejte to exkluzivně, protože vám to umožní nesrovnávat lidi.
- Zamilovanost je nehoda, náhoda, shoda okolností. Láska je konstrukce, která vyžaduje závazek, zranitelnost, riziko, pozornost.
Neřekneme, zda Ariana našla partnera, nebo ne, protože už jsme se naučili, že to je to nejméně důležité. A musíme žít s nejistotou, ale řekneme, že našla klid v tomto závazku k přítomnosti. Vydejme se na to, využijte její zkušenost. Najděme náš bod rovnováhy mezi bezpečností a svobodou, ponořme se, i když nevíme, co je tam dole, a možná něco najdeme. V tom je riziko. Obnovme ten milostný prostor s naším závazkem ke konstrukci, pozornosti, zranitelnosti, riziku, buďme neobvyklí.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Susany Ivorry přináší zajímavý pohled na současnou krizi lásky a vztahů, kterou spojuje s technologickým pokrokem a touhou po bezrizikové lásce. Její argumenty o důležitosti rizika, zranitelnosti a závazku pro budování hlubokých a uspokojivých vztahů jsou relevantní a podnětné.
Nicméně je důležité podotknout, že vztah mezi technologiemi a kvalitou vztahů je komplexnější, než jak ho přednáška prezentuje. Studie naznačují, že technologie mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady na vztahy. Například studie publikovaná v “Journal of Social and Personal Relationships” zjistila, že online seznamování může vést k větší rozmanitosti partnerů a rychlejšímu navazování kontaktů, ale také k vyšším očekáváním a menší trpělivosti.
Argument o exkluzivitě při seznamování s novým partnerem je diskutabilní. Existují různé modely vztahů, včetně polyamorie, kde exkluzivita nemusí být nutná. Důležité je, aby všechny zúčastněné strany byly informovány a souhlasily s podmínkami vztahu.
Celkově je přednáška Susany Ivorry cenným příspěvkem k diskusi o lásce a vztazích v moderní době. Nabízí podnětné myšlenky a praktické rady, jak se více soustředit na přítomnost a budovat hlubší a smysluplnější vztahy.
Zdroje:
- The Impact of Technology on Relationships: A Review of the Literature (Journal of Social and Personal Relationships)
- The State of Modern Love: Navigating Relationships in the Digital Age (Psychology Today)
