Jsme prázdné plátno a ty přidáváš barvu.
📊 Souhrn
Martina Benvenutto ve své přednášce hovoří o tom, jak vnímáme sami sebe jako prázdné plátno, které se postupně zaplňuje barvami našich zážitků a zkušeností. Každá interakce, každá emoce a každý pocit přidává na toto plátno unikátní odstín, který formuje naši identitu a ovlivňuje naše vnímání světa. Zdůrazňuje, že si často neuvědomujeme, jak moc nás ovlivňují vnější vlivy a jak snadno se můžeme nechat definovat názory a očekáváními druhých.
Benvenutto nás vybízí k tomu, abychom se aktivně zamýšleli nad tím, jaké barvy si na své plátno vybíráme a jakým způsobem chceme, aby náš obraz vypadal. Apeluje na to, abychom si byli vědomi svého vlivu na to, kým se stáváme a jak vnímáme svět kolem sebe. Důraz klade na autentické sebevyjádření a na to, abychom se nebáli experimentovat s různými barvami a odstíny, které nám umožní objevit a vyjádřit naši jedinečnou identitu.
📝 Přepis
Úvod
Podaří se vyvolat talk show, která říká, že se neustále vštěpuje, co se neustále vyptává. Z toho důvodu je zvuk někdy horší, ale doufejme, že vám to nezkazí dojem. Dnes se zaměříme na to, co je možné a co dělá. Už jen 4, 3, 2, 8 a 9. Už se tu svrtáte? To cítíte. Vysvětlovali jsme si tady. Máš výzvu a nechci klást důraz na nepodstatné. Nesleduji to, jak to dělám. Soustředím se na podstatu a my se s tím sžíváme.
Co je to “sžívání se”?
Ptáte se, co je to sžívání? Vysvětlujeme si, co je to sžívání, co je to sžívání, co je důležité, k čemu se uchylujeme.
Vzpomínky a emoce
Protože vzpomínky se ještě tvoří. Tvoříme se, když byla soutěž a velká konkurence, když byla výměna názorů. Protože ještě musím říct, můžu, Nikolasi. Když byla soutěž na velkém závodě, tak se závodilo. Ještě se závodilo, když se ještě závodilo.
Zkušenosti a očekávání
Protože ještě závod probíhal a blížíme se k roku 2030. Protože ještě závod probíhal. Protože už můžu říct, že mohu Nikolas. A to bude to nejlepší. Máme to jen velmi povrchní. Mělo by to být opravdu povrchní. Občas jsem byl povrchní na kolejích, ale zkusil jsem to, když jsem byl povrchní. V tomhle dni jsem nebyl nikomu známý. Dne se mi však nesmí zapomenout, když se o nás nic nevědělo.
Spontánnost a autenticita
Kdybych se neptala na to, kde máme zůstat známí. Když se přejde a mě už nezajímá, zda je neznám. Snažím se to doplnit, abychom se necítili provinile. Protože kdybychom se necítili provinile, muselo by se nám to zdát.
Důležitost přítomnosti
Když je to užitečné, kdo není štědrý, kdo to neruší, tak je to v pořádku. Nerušit, co by nás nemělo rušit. Kdybychom se nikdy nenechali zrušit. Kdybychom se nikdy nenechali zrušit. Zkrátka dokud to nepřekáží.
Unikátnost a globalizace
Máte to v tom, co vlastně žijete. Všechno je v Uruguaji, Evropě, všechno někdo má. Mám jako vždy a vždycky. Mám to rád. V téhle věci bylo květenství, které tu bylo vždycky. Nikdy jsem si nemohl myslet, že to zažiju. Máme to dobře zvážené, měli jsme všechno. Měli jsme všechny vize, které byly vždycky. Vize, které jsou vždycky. Vize, které jsou všechny.
Závěr
Jsme prozáření. Je to všechno vyvážené, které bylo celé jedinečné. Je to všechno vyvážené bez vysvědčení a represe. To je všechno vyvážené. Myslím si, že se vás bude týkat lhostejnost v 18 a 19 letech. Zkrátka myslíme si na jejich pozdní odhalení. Zvážíme všechno, co neladí. Tohle se bude týkat kvetoucí. Ukazuje se, že to kvetlo. Pokud s tím pracujeme svědomitě, když kvetlo, tak co z toho vychází. A to se dá zvládnout. Jsem moc ráda, že jsem tady. Ukazuje se, že se tady odhalujeme. S tím se vyjadřujeme.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Martiny Benvenutto nabízí zajímavý pohled na identitu a sebevyjádření. Koncept vnímání sebe sama jako “prázdného plátna”, které se zaplňuje barvami zážitků, je metaforou, s níž se dá snadno ztotožnit. Myšlenka, že bychom si měli aktivně vybírat, jaké barvy si na své plátno přidáváme, je inspirativní a podporuje autentické sebepoznání.
Psychologové i filozofové se shodují na tom, že naše identita je do značné míry formována interakcí s okolím a našimi reakcemi na tyto interakce (Erikson, 1968; Mead, 1934). Nicméně, Benvenuttův apel na absolutní kontrolu nad tím, jak se utváříme, může být problematický. Studie ukazují, že vnější vlivy, jako jsou rodinné zázemí, sociální prostředí a genetické predispozice, hrají významnou roli (Bouchard & McGue, 2003).
Přesto Benvenuttův důraz na autenticitu a vědomé sebevyjádření koresponduje s konceptem “self-determination theory” (Deci & Ryan, 2000), která zdůrazňuje důležitost autonomie, kompetence a vztahovosti pro psychickou pohodu a osobní růst.
Zdroje:
- Bouchard, T. J., & McGue, M. (2003). Genetic and environmental influences on human psychological differences. Journal of Neurobiology, 54(1), 4-45.
- Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2000). The “what” and “why” of goal pursuits: Human needs and the self-determination of behavior. Psychological Inquiry, 11(4), 227-268.
- Erikson, E. H. (1968). Identity: Youth and crisis. New York: W. W. Norton & Company.
- Mead, G. H. (1934). Mind, self, and society. Chicago: University of Chicago Press.
