Jedno moře – věčný příběh lidské migrace
📊 Souhrn
Evangelos Athanasiadis ve své řečnické eseji reflektuje hlubokou symboliku Středozemního moře jako věčného mostu civilizací a migrace. Připomíná, že od pradávna spojovalo různé kultury – od Řecka přes Egypt až po Sýrii a Španělsko. Pro řečníka má toto moře i osobní význam – jeho prababičky byly mezi milionem lidí vyhnaných roku 1922 ze Smyrny do Řecka. Dnes je svědkem, jak podobné cesty z Turecka do Řecka znovu opakují jiní uprchlíci, tentokrát blokováni kriminalizací migrace. Středomoří je podle něj nejen geografickou oblastí, ale živým svědkem lidského pohybu, útlaku a touhy po lepším životě.
Hlavní kritikou je proměna dříve otevřeného prostoru ve smrtící bariéru plnou ostnatých drátů, vězení a násilných odrážení, která zmařila tradici volného lidského pohybu přes toto moře. Athanasiadis se ptá, jak se pohyb stal zločinem, a podtrhuje pokrytectví těch, kdo zapomínají na své vlastní kořeny migrantů. Vyzdvihuje, že přírodní pohyb větrů, proudů i lidských nadějí nelze trvale zastavit politickými opatřeními. Přednášku uzavírá poetickým apelem: přes všechny překážky proudy a migrace nepřestanou, neboť patří k podstatě lidstva i samotného moře.
📝 Přepis
Úvod: Pohled na Středozemní moře
Cestujeme na této trajektové lodi a chci vás pozvat k zamyšlení. Co pro vás pohled na Středozemní moře z paluby tohoto trajektu symbolizuje?
Pro mě odjakživa znamenalo Středomoří zdroj propojení, most. Jeho slané vody spojovaly dávné vzdálené břehy – Španělsko se Sýrií, Řecko s Egyptem. Jsou to ty samé vody, které kdysi přivedly dohromady velké civilizace.
Dědictví migrací a moje rodina
Nejvíce však Středozemní moře představuje most lidských migrací. Od samého počátku dějin lidé přecházeli jeho vody mezi Evropou, Afrikou a Asií:
- v hledání lepších životních podmínek
- v touze po bezpečí
- unikajíce před násilím a bídou
Roku 1922 mé prababičky přešly toto moře, když byly násilně vysídleny ze Smyrny (dnešního Izmiru v Turecku) do Řecka spolu s dalšími milionem lidí.
O sto let později jsem se přistěhoval na řecký ostrov Samos, těsně u tureckých hranic, a poznal lidi, kteří dnes absolvují stejnou cestu za podobných podmínek.
Jak mi řekl starý muž z ostrova Samos, který za druhé světové války uprchl do Sýrie:
„Je to ten samý příběh, jen obrácený.“
Kriminalizace migrace a změna charakteru moře
Za dobu mého pobytu na Samosu jsem ale viděl, jak rozsáhlá kriminalizace migrace lidem tuto cestu velmi ztěžuje a blokuje možnost překročit moře.
To je onen krutý zlom, který mě dovedl k těmto slovům:
Básnický popis věčnosti Středomoří
„Věčné vodní cesty spojují země pokryté olivovníky. Vlny plynou nekonečně – od Kartága k Římu, od Pyrenejského poloostrova po Levantu.
Můj dech je vítr, který pohání plachty odysseí, tak starých jako putování domů na Ithaku.
Viděl jsem, jak fénická cedrová polena doplula do minojských paláců na Krétě, aténští kupci k egyptským faraonům.
V mé tisícileté historii jsem však zahlédl také bolest a utrpení – lidské bytosti násilně vykořeněné, podobně jako olivovníky.
Smyrna, Alžír, Aleppo – mé vody je navedly na novou půdu, kde znovu vykvetli.“
Transformace moře v neproniknutelnou bariéru
„Ale v celé mé dávné historii jsem nikdy nezažil to, co teď: své věčné vody proměněné v těžkou, zacementovanou zeď.
V vězeňské tábory, mučírny, násilné odtlačování lodí od mých břehů.
Moje nekonečná svobodná podstata je proměněna v plot, v hradbu, která má zastrašit a zablokovat životy lidí, kteří se tak pohybovali od počátku věků.
Krev nyní protéká mými vodami.
Prasklé čluny a utonulá těla leží na mém dně.
Všechno to nazýváte bezpečností a kontrolou, ale je to barbarství.
Označujete je za kriminálníky a nelegální cizince.
Jak se pohyb lidí stal zločinem?
Možná chcete zapomenout,
ale tyto slané vody, které teď betonujete, kdysi daly vašim babičkám nový život.
Vaše vlastní kořeny jsou vyryty do cesty mými vodami, mojí solí,
a teď tvrdíte, že na této migraci je něco špatného?
Ne. Nepravidelná je vaše politika.
Je to urážka samotné přírody, vzdorování svobodnému pohybu, vzdor větru, který pohání vaše plachty.
Ale mé vody jsou příliš široké na vaše dohody o migraci.
Mé proudy jsou příliš divoké pro vaši kontrolu.
Mé vlny budou proudit navždy.
Lidské plachty budou věčně plynout.“
Děkuji vám.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška podává silně poetickou a emotivní perspektivu na historickou roli Středozemního moře jako prostoru propojení a migrace, která se v posledních desetiletích změnila v místo smrti a izolace. Tato interpretace je opřena o historické skutečnosti – celé středomořské dějiny jsou dějinami kulturní výměny, obchodu i migrace (Horden & Purcell, The Corrupting Sea, 2000). Také připomínka řecko-turecké výměny obyvatel roku 1922 je historicky přesná, kdy bylo násilně vysídleno přibližně 1,5 milionu lidí (Clark, 2006). Dnes je Středomoří dějištěm největší humanitární krize migrace do Evropy od druhé světové války (UNHCR, 2021).
Argument o kriminalizaci migrace odpovídá realitě: analýzy Amnesty International (2020) i OSN (IOM, 2019) potvrzují, že mnohé evropské politiky, včetně pushbacků a zajišťovacích center, hrubě porušují lidská práva uprchlíků. Na druhé straně existují relevantní obavy evropských států o řízení hranic, bezpečnost a integraci migračních toků (EASO, 2022), což vede ke složitým kompromisům mezi humanitou a bezpečností. Někteří migranti také nejsou vždy právně uprchlíci, což komplikuje právní rámec. Přesto většina vědeckých studií upozorňuje, že restrikce migrace vedou často jen k větším počtům mrtvých a vyšším nákladům (Koser, 2010) bez řešení základních příčin migrace. Celkově lze říci, že Athanasiadis věrně a působivě zachycuje emoční i etický rozměr migrační krize, i když detailní řešení nenabízí – spíše vyzývá k reflexi.
Relevantní zdroje:
- Horden & Purcell. The Corrupting Sea: A Study of Mediterranean History. Blackwell, 2000.
- Clark, B. Twice a Stranger: The Mass Expulsions that Forged Modern Greece and Turkey. Granta, 2006.
- UNHCR (2021). Mediterranean Situation. https://data.unhcr.org/en/situations/mediterranean
- Amnesty International (2020). Punishing Compassion: Solidarity on Trial in Fortress Europe.
- IOM (2019). Fatal Journeys. https://www.iom.int
- European Asylum Support Office (EASO), Asylum Report 2022.
- Koser, K. (2010). Introduction: International migration and global governance. Global Governance, 16(3), 301–315.
