Jak zůstat člověkem v éře AI
📊 Souhrn
Phil Redhead ve své přednášce přináší osobní pohled na fascinaci lidským pokrokem a inovacemi – od dětství stráveného pozorováním plakátu o přistání na Měsíci, přes návštěvy amerických vesmírných center, až po obdiv k průkopníkům letectví. Zdůrazňuje, že technologické výkony jako lety na Měsíc nebo vesmírné programy jsou důkazem jedinečné lidské schopnosti tvořit a překonávat hranice. Následně analyzuje, co lidstvo pohání k těmto výkonům, opíraje se o teorie Deweyho, Maslowa, MacGregora, Herzberga, Csikszentmihalyiho, i koncept ikigai – všechny podtrhují význam smyslu, radosti z tvorby, autonomii a růstu pro naplnění potenciálu.
Redhead upozorňuje, že s nástupem AI se objevuje riziko přílišného spoléhání na stroje. Na příkladech ze sci-fi, jako jsou Stroj času, Matrix či Terminator, ukazuje, co se může stát, když člověk rezignuje na zvědavost, kreativitu a úsilí – ztrácíme svou podstatu a ocitáme se ve vleku technologií. Zdůrazňuje, že skutečné lidství tkví v neustálém úsilí, zvědavosti a tvoření – právě to si musíme uchovat i ve věku umělé inteligence, abychom neztratili svou hodnotu a možnost ovlivňovat svět.
📝 Přepis
Cestovatel časem a dětství v 70. letech
Možná vypadám starší než ostatní řečníci, ale je to proto, že jsem cestovatel v čase. Přijel jsem sem ze 70. let. Trvalo mi to zhruba 50 let, ale tady jsem. Toto jsem já v první třídě v 70. letech.
Pamatuji si několik věcí ze školy v té době. Jednou z nich byla moje učitelka ve třetí třídě, která se právě vrátila z Austrálie naprosto fascinovaná touto zemí. Učila nás „Waltzing Matilda“ a další věci, což bylo tehdy velmi vzácné — málokdo z Velké Británie do Austrálie jel, ještě méně lidí se vrátilo zpět.
Ale co si pamatuji nejvíc – kromě násobilky – byl plakát o přistání na Měsíci. Bylo to asi osm let po přistání. Fascinoval mě, i když jsem nevěděl proč. Asi proto, že to bylo něco mimo školní třídu, skutečný svět, vrchol lidského úsilí. Neustále jsem na něj zíral, místo abych se učil jiné věci. Četl jsem ten plakát znovu a znovu.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Phila Redheada přesvědčivě zdůrazňuje, že lidskost je úzce spjata s cílevědomostí, tvořením a vnitřní motivací. Tento přístup má silnou oporu ve výzkumu – například Ryan a Deci (2000, Self-Determination Theory) potvrzují, že autonomie, smysl a mistrovství zásadně podporují lidské štěstí i výkonnost. Také teorie jako ikigai nebo myšlenky Maslowa ukazují, že naplněný život vychází z dosažení vyšších potřeb přes rámec základního přežití. V éře rychlého rozvoje AI se takové zdůraznění lidské motivace stává o to relevantnější.
Redhead také správně upozorňuje na potenciální rizika nadměrné delegace kreativity a rozhodování strojům. Aktuální výzkum (OECD, 2021; Brynjolfsson & McAfee 2017) naznačuje, že technologie mohou zvyšovat produktivitu, ale přílišná závislost může vést k erozi kognitivních schopností a motivace u lidí, pokud nebudou zapojeni do smysluplné činnosti. Na druhou stranu, technologie samy o sobě nejsou problém – jde o to, jak je využijeme (Tegmark, 2017). Je třeba kombinačně podporovat znalosti a kreativitu, nikoliv volit mezi nimi.
Fikční varování ve stylu „Terminator“ či „Matrix“ je třeba chápat symbolicky než doslovně – současná AI ještě nedosáhla obecné inteligence s vlastními cíli. Nicméně debaty expertů (např. Bostrom, 2014; Russell, 2019) ukazují, že riziko ztráty kontroly není vyloučené, a tudíž posilování lidských hodnot, autonomie a kritického myšlení v éře AI je zásadní.
Celkově lze říci, že přednáška jasně a motivujícím způsobem zdůrazňuje centrální roli lidské zvědavosti, tvoření a smyslu – a že právě tyto aspekty si musíme v době AI pečlivě chránit a rozvíjet.
Použité zdroje (výběr):
- Ryan, R. & Deci, E. (2000). Intrinsic and Extrinsic Motivations.
- Brynjolfsson, E., & McAfee, A. (2017). Machine, Platform, Crowd.
- OECD (2021). AI in Work, Innovation, Productivity and Skills.
- Bostrom, N. (2014). Superintelligence.
- Tegmark, M. (2017). Life 3.0.
- Russell, S. (2019). Human Compatible.
