Jak sociální média ovlivňují naše politické vnímání
📊 Souhrn
Přednáška se zaměřuje na to, jak sociální média ovlivňují politické vnímání a přispívají k polarizaci společnosti. Autorky zdůrazňují, že algoritmy sociálních sítí prioritizují angažovanost uživatelů, často na úkor pravdivosti informací. To vede k šíření senzačních a extrémních názorů, které jsou uživatelům neustále předkládány, čímž vznikají tzv. echo chambers. Tyto uzavřené ideologické bubliny zesilují stávající přesvědčení a mohou vést k reálným problémům, jako byl útok na Kapitol v USA.
Kromě algoritmů a dezinformací se přednáška zabývá také tím, jak vlády využívají sociální média k manipulaci veřejného mínění a potlačování opozice. Jako příklad uvádějí Izrael a jeho marketingové kampaně během konfliktu s Hamasem. Autorky také upozorňují na vzestup krajně pravicových stran v Evropě, které efektivně využívají sociální média k oslovení mladých voličů. Řešením, jak se bránit proti těmto negativním vlivům, je podle autorek mediální gramotnost a kritické myšlení. Doporučují ověřovat informace z různých zdrojů a aktivně hledat odlišné perspektivy.
📝 Přepis
Ahoj, Helene, pamatuješ si, když v době covidu Trump učinil to zvláštní prohlášení, že injekční podání dezinfekce by mohlo být potenciálním lékem na pandemii? Jo, Luno. Živě si pamatuji, jak mu lidé skutečně věřili. Když se ohlédneme zpět na tu absurditu, je snadné se smát, ale v té době to mělo vážné následky, které mohly být katastrofální. Veřejný zmatek, mediální šílenství a dokonce i případy otravy. Všichni se můžeme shodnout na tom, že pandemie COVID-19 byla dobou strachu, dobou hysterie a zejména dobou narůstajících dezinformací. Nejzarážející část je, jak sociální média berou nekontrolovaný, nekvalifikovaný zdroj a proměňují ho v zdroj, který se zdá být spolehlivý. Myslím tím, že když to pochází od politika, zdá se, že lidé věří každému jeho slovu, i když Trump přiznal, že není lékař.
Důsledky digitálního diskurzu
Jo, tento moment je příkladem většího problému. Jak digitální diskurz změnil naše politické názory. Jsme v éře, kde se dezinformace šíří rychleji než fakta. Informace, které jsou radikální, poutavé a dokonce algoritmicky zesílené, stírají rozdíl mezi realitou a fikcí. Sociální média, která propojují miliardy lidí, nás proto také dále rozdělují a podněcují politickou polarizaci, protože stejné zprávy mohou být zobrazovány odlišně na každé platformě a neověřenými zdroji. Dnes prozkoumáme, jak politická komunikace na sociálních médiích urychluje rozdělení, proč na tom záleží pro naši společnost a co můžeme udělat, abychom působili proti jejím účinkům. Pojďme si to rozebrat.
Algoritmy a angažovanost
Platformy sociálních médií upřednostňují angažovanost, často podkopávají nebo se vzdávají pravdy. Čím je příspěvek pobuřující, tím více angažovanosti získá. Například studie Binghamton University zjistila, že výstřednější nebo extrémnější myšlenky mají tendenci shromažďovat více lajků na platformách sociálních médií. Je to proto, že algoritmy nás odměňují za to, co nás baví, ne za to, co nás informuje. Europol předpovídá, že do roku 2026 může být 90 % online obsahu synteticky generováno pomocí umělé inteligence. Není to šílené? To je obrovské číslo. To znamená, že senzacechtivost a dezinformace se mohou rychle šířit a formovat veřejné mínění na základě angažovanosti, nikoli přesnosti.
Efekt ozvěny
V důsledku toho budou algoritmy posilovat stávající přesvědčení tím, že nám budou neustále podávat podobný obsah. Tomu se říká efekt ozvěny. Přesně tak, Luno. Představte si, že jste v kruhové místnosti obklopené zrcadly, která odrážejí pouze váš vlastní názor zpět k vám. To je to, co sociální média dělají. Kuratují obsah na základě toho, co se vám již líbí, a uvězňují vás v ideologické bublině, aniž byste si to uvědomovali. Když se setkáte s politickými názory, může to být obzvláště nebezpečné, protože lidé jsou pak vyprovokováni k tomu, aby jednali na základě svého přesvědčení.
Útok na Kapitol
Dobře řečeno, Haerine. Nedávný příklad toho se odehrál 6. ledna 2021 v USA, kdy rozzuřený republikánský dav, podnícený hlasitými prohlášeními Donalda Trumpa o volebních podvodech, zaútočil na Kapitol v naději, že získá zpět Trumpovo prezidentství. Útok však nebyl ani tak spontánní nehodou, jako spíše záměrným útokem na demokracii a právní stát, způsobeným falešnými tvrzeními o podvodech v průzkumu, podněcovanými konspiračními teoriemi a dezinformacemi online a šířenými lidmi u moci. Výsledkem bylo masové násilí a střety podpořené emocemi. Digitální propast není jen ideologická, je to problém reálného světa, který plodí agresi a fragmentuje naši společnost a představuje skutečnou hrozbu pro demokracii.
Manipulace vládami
Přesně tak, a plně rozkvetlý příklad vlád využívajících sociální média k překroucení vyprávění ve svůj vlastní prospěch lze pozorovat ve zdánlivě demokratických zemích, kde zajdou tak daleko, že úplně zakážou platformy sociálních médií. Takové incidenty podtrhují vládní úsilí o kontrolu disidentských hlasů při zachování iluze demokratické správy. Propojení státem kontrolovaných médií a platforem sociálních médií proto vytváří prostředí, kde vládnoucí strana může ovládat veřejný diskurz. Tato dynamika nejen potlačuje opozici, ale také prohlubuje naše ideologické rozpory ve společnosti.
Izrael a propagandistické kampaně
- října 2023, po útoku Hamasu na Izrael, izraelské ministerstvo zahraničních věcí protlačilo desítky on-line reklam, včetně grafických videí, milionům Evropanů v naději, že získá podporu pro své akce a utváří názor na válku. Ospravedlnitelné nebo ne, to je příklad toho, jak vládní moc využívá a manipuluje sociální média ve svůj vlastní prospěch. Tím, že Izrael poskytuje pouze svou vlastní perspektivu, buduje svůj vlastní narativ, zanedbává jiné pohledy, což v konečném důsledku vede k polarizujícím názorům a dezinformacím. A zvážení Luniných postřehů je obzvláště důležité, protože jsme svědky posunu směrem k úpadku, možná demokracie, skrze naše německé volební výsledky.
Nárůst popularity krajní pravice v Německu
Všichni jsme viděli, jak německá krajně pravicová strana IFD nadále získává hlasy, což ji staví jako druhou stranu, nebo druhou nejsilnější stranu ve vládě. Jedním z pravděpodobně hlavních důvodů je klíčová role, kterou sociální média sehrála v marketingu jejich ideologických perspektiv online prostřednictvím hashtagů, botů, video obsahu a sloganů, jako jsou ty, které nadále získávají podporu, zejména mezi mladými voliči. To ukazuje, jak jsou sociální média používána politickými stranami ke změně názorů a přepínání narativu publika ve svůj prospěch.
Řešení: Mediální gramotnost a kritické myšlení
Ale nejsme bezmocní. Existují konkrétní kroky, které můžeme podniknout k podpoře sjednocenější a informovanější společnosti. Země by měly přijmout programy mediální gramotnosti, jak je vidět ve Finsku, kde jsou studenti učeni kriticky analyzovat nové zdroje, rozpoznávat zkreslení a identifikovat dezinformace v mladém věku, a můžete to začít dělat sami tím, že převezmete odpovědnost za ověřování informací. Webové stránky jako All Sides nabízejí řadu perspektiv, které můžete použít k porovnání různých informací. To může uživatelům pomoci vymanit se z jejich ideologických bublin, a tak by se laterální čtení – tedy kontrola více renomovaných zdrojů – mělo stát vaším novým zvykem v digitální spotřebě. Síla v boji proti dezinformacím a politické polarizaci spočívá v našem kolektivním úsilí a ambicích. Tím, že budeme vyžadovat odpovědnost, upřednostňovat vzdělávání a podporovat kritické myšlení, můžeme obnovit veřejný diskurz založený na pravdě, nikoli na senzacechtivosti. Nyní je čas jednat, stát při sobě a být kritičtí, protože demokracie leží v našich rukou. Děkuji ti.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Luny Fast a Helin Turhan poskytuje cenný přehled o tom, jak sociální média ovlivňují politické vnímání a přispívají k polarizaci společnosti. Autorky správně poukazují na roli algoritmů, dezinformací a manipulace ze strany vlád a politických stran. Zvláště důležitý je jejich apel na mediální gramotnost a kritické myšlení jako nástroje pro boj proti těmto negativním vlivům.
Výzkum potvrzuje, že algoritmy sociálních médií skutečně upřednostňují angažovanost uživatelů, což vede k šíření senzačních a polarizujících informací (Pariser, 2011). Studie také ukazují, že sociální média mohou vést k efektu ozvěny, kde jsou uživatelé vystaveni pouze informacím, které potvrzují jejich stávající přesvědčení (Sunstein, 2009).
Nicméně, je důležité si uvědomit, že vliv sociálních médií na politické vnímání je komplexní a mnohostranný. Existují argumenty, že sociální média mohou také podporovat politickou participaci a angažovanost, zejména mezi mladými lidmi (Valeriani & Vaccari, 2016). Proto je důležité přistupovat k tomuto tématu kriticky a zohledňovat různé perspektivy.
- Pariser, E. (2011). The Filter Bubble: What the Internet Is Hiding from You. Penguin UK.
- Sunstein, C. R. (2009). Republic 2.0. Princeton University Press.
- Valeriani, A., & Vaccari, C. (2016). Digital Politics. Oxford Research Encyclopedia of Communication.
