Jak můžeme obnovit milion hektarů znehodnocené půdy
📊 Souhrn
Bernardo Strassburg ve své přednášce zdůrazňuje dramatický dopad lidské činnosti, zejména zemědělství, na planetu za posledních 10 000 let. Zabrali jsme polovinu obyvatelné půdy, což vedlo k masivní ztrátě biodiverzity (pokles populací divokých zvířat o 73 % za 50 let) a stalo se druhým největším zdrojem globálního oteplování. Strassburg čerpá inspiraci ze svého dětství v Riu de Janeiru, kde byl svědkem přirozené i člověkem podpořené obnovy lesa na místě bývalé plantáže, což dokazuje možnost soužití s přírodou. Tento lokální úspěch kontrastuje s devastací Atlantického lesa, který ztratil 85 % své rozlohy.
S cílem rozšířit obnovu z tisíců na miliony hektarů se Strassburg a jeho kolegové obrátili na vědu a strojové učení, aby identifikovali prioritní oblasti pro obnovu s maximální nákladovou efektivitou. Výsledky ukázaly, že obnova 30 % degradovaných území by mohla pohltit polovinu historických emisí CO2 a zabránit 71 % předpokládaných vymírání. Navzdory vědeckým podkladům a politickým závazkům (např. brazilský plán na obnovu 12 milionů hektarů) postupovala obnova pomalu. Strassburg proto spoluzaložil společnost Regreen, která aplikuje podnikatelský model inspirovaný agrobiznysem. Kombinuje technologie (algoritmy pro optimalizaci), tržní mechanismy (uhlíkové a biodiverzitní kredity, lesní produkty) a zapojení komunit, aby byla obnova ekosystémů ekologicky účinná, společensky prospěšná a finančně atraktivní (dvojciferné výnosy), s cílem obnovit 1 milion hektarů na “pětihvězdičkovou” úroveň.
📝 Přepis
Tisíce let ničení
Představte si tohle. Stojíte na povrchu Země před 10 000 lety. Rozsáhlé lesy, nedotčené pastviny. Vzduch je čistý, země nedotčená. Pak se stalo něco pozoruhodného. Lidé vynalezli zemědělství. A v mžiku oka, v měřítku velkého schématu času, jsme obsadili asi polovinu obyvatelné půdy na planetě. Umožnilo nám to nakrmit miliardy lidí, ale přitom jsme zničili přírodní svět a oteplili planetu.
Tento proces je druhým největším zdrojem globálního oteplování a hlavní příčinou předpokládaného masového vymírání. Jen za posledních 50 let poklesly populace divokých zvířat v průměru o 73 %. 73 % za půl století. Odhaduje se, že 1 milionu druhů hrozí vyhynutí.
Inspirace z Ria: Možnost obnovy
Moje osobní zkušenost z dětství byla zcela odlišná. Prvních 12 let svého života jsem strávil v tropickém lese a sdílel ho s tisíci druhy zvířat a rostlin. Z okna jsem mohl vidět lenochody, jak se krmí na mém oblíbeném stromě. A jednou jsem viděl matku jaguára se dvěma mláďaty, jak pijí vodu z potoka. Ale co je skutečně pozoruhodné: nežil jsem hluboko v Amazonii. Tento les byl uvnitř Ria de Janeira, jednoho z největších měst světa. A ještě fascinující je, že velká část tohoto komplexního ekosystému byla před necelým stoletím kávovou plantáží. Ale během posledních desetiletí se les díky kombinaci lidského úsilí a přirozené regenerace vrátil.
Na každém rohu Rio poskytovalo důkazy, že bychom mohli obnovit naši harmonii s přírodou. Ale zatímco lesy v Riu vzkvétaly, největší biom Atlantického lesa ztratil 85 % své přirozené pokrývky. Bez obnovy by tisíce druhů vyhynuly. A systém podpory života, který poskytuje potravu, vodu a obyvatelné podmínky pro dvě třetiny brazilské populace, by byl ohrožen.
Vědecký přístup k obnově ve velkém měřítku
Chtěl jsem zopakovat to, co počáteční hrdinské úsilí dokázalo na několika tisících hektarech, a rozšířit to na miliony potřebné k odvrácení této krize. Ponořil jsem se tedy do vědy a spojil se s vynikajícími kolegy z Mezinárodního institutu pro udržitelnost a dalších institucí, abychom zjistili, jak obnovu ekosystémů škálovat.
Využili jsme strojové učení a vyvinuli algoritmy k identifikaci nejlepších míst pro obnovu. Výsledky byly dechberoucí. Zjistili jsme, že s chytrým plánováním bychom mohli obnovu udělat šestkrát nákladově efektivnější. To je šestkrát větší dopad za každý investovaný dolar.
Od vědy k politice a globálním cílům
Ale samotná věda by svět nezměnila. Šli jsme tedy za tvůrci politik a pomohli jim vyvinout brazilský národní plán obnovy. Nebylo to teoretické cvičení. Stal se zákonem a zavázal zemi k obnově 12 milionů hektarů, což je oblast o velikosti Anglie.
Poté jsme na žádost Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti zobecnili náš vědecký přístup tak, aby pokryl všechny ekosystémy na Zemi, a dodali první globální analýzu prioritních oblastí pro obnovu. Výsledky byly ohromující. Zjistili jsme, že pokud bychom obnovili 30 % degradovaných území s nízkou produktivitou celosvětově, zachytili bychom 465 miliard tun CO2. To je asi polovina množství CO2, které se nahromadilo v atmosféře od průmyslové revoluce. Zároveň bychom odvrátili 71 % tohoto masového vymírání. Tento cíl se stal součástí Globálního rámce pro biologickou rozmanitost, podepsaného 196 zeměmi v roce 2022. A nyní jsme měli globální cíl obnovit 1 miliardu hektarů planety.
Výzva: Pomalé tempo a hledání řešení
Ale frustrující bylo, že navzdory vší vědě a ambiciózním politikám postupovala obnova v Brazílii stále tempem několika tisíc hektarů ročně. Zpět k rýsovacímu prknu. Výzvou bylo, zda bychom mohli vymyslet proces, který by ji rozšířil ne na tisíce hektarů, ale na miliony, a přilákat miliardy dolarů?
Podnikatelský model pro obnovu: Regreen
V oblasti financí jsem se inspiroval z nejméně pravděpodobného zdroje: samotného procesu, který ničil brazilskou přírodu – ziskového agrobiznysu. Mohli bychom vytvořit změnu paradigmatu? Po staletích vytváření bohatství z ničení přírody, mohli bychom vymyslet ziskový, škálovatelný obchodní případ z obnovy přírody?
Toto myšlení dalo vzniknout Regreen, společnosti typu B corp, navržené ke změně pravidel hry. Naše mise je ambiciózní: dodat 1 milion hektarů toho, co Společnost pro ekologickou obnovu nazývá pětihvězdičkovou obnovou. Nejde o vysazení pár stromů a odchod. Jde o obnovu původních ekosystémů, jejich struktury, fungování a klíčově – jejich dlouhodobé odolnosti.
Zajímavost: Když se mě ptali na ambiciózní rozsah, kterého jsme chtěli dosáhnout, podíval jsem se před svůj monitor a toto byla moje tapeta. A podle NASA je 1 milion hektarů to, co potřebujete udělat, abyste byli viditelní pouhým okem z Měsíce. Tímto velmi vědeckým způsobem vznikl cíl 1 milionu hektarů.
Financování obnovy: Technologie a trhy
Ale jak financovat obnovu v tomto měřítku? Odpověď spočívá v kombinaci špičkových technologií s tržně orientovanými řešeními. Optimalizační algoritmy nám umožňují identifikovat pro každou farmu v Brazílii více proměnných, které nám umožňují analyzovat jejich potenciál pro tento projekt. Další sada algoritmů pak identifikuje uvnitř farmy ideální kombinaci metod obnovy, což dále zvyšuje nákladovou efektivitu.
Využili jsme vznikající trhy 21. století s uhlíkem a biodiverzitou a zkombinovali je se starými, ale stabilními trhy s lesními produkty. Výsledky hovoří samy za sebe. Za necelé dva roky Regreen zajistil stovky milionů dolarů v investicích a obchodních dohodách. Naše projekty se rozkládají na desítkách tisíc hektarů od dne, kdy jsme zasadili první strom. Dalších 15 milionů stromů začalo růst v našich projektech. A plán je zdvojnásobit tempo každé dva roky směrem k cíli 1 milionu hektarů.
Měřitelný dopad a pozitivní výsledky
A tady je skutečně vzrušující část. Naše projekty dokazují, že obnova může konkurovat některým z nejrozšířenějších způsobů využití půdy. Chov dobytka zabírá 70 % odlesněných území v Brazílii a ve světě. Investoři by získali dvojciferné míry návratnosti.
Rozhodnutí není jen o číslech. Tyto projekty vracejí život do zdevastovaných oblastí. Zlepšují kvalitu vody, chrání biodiverzitu a podporují místní komunity. Nesou také silná poselství. Tyto stromy jsou vysazovány na místě světového přírodního dědictví UNESCO zvaném Pobřeží objevení (Discovery Coast). Pochybně pojmenované, protože to bylo právě místo, kde Evropané poprvé vstoupili do Jižní Ameriky v roce 1500. Následovala genocida původních obyvatel a ničení přírody. Nyní nám jejich potomci ze tří školek, které jsme jim pomohli založit, dodávají sazenice, které používáme k obnově této země. Projekt nazýváme Pobřeží obnovy (Recovery Coast).
Spolupráce a budoucnost: Otevřená věda
Ale tato výzva je mnohem větší než Regreen a naštěstí sektor vzkvétá s dalšími iniciativami a modely. A my všichni potřebujeme a můžeme se společně učit. Existuje tolik informací přicházejících z nejmodernějších monitorovacích systémů. Proto od roku 2025 spustíme iniciativu otevřené vědy. Proměníme všechny tyto intervence v obrovský integrovaný terénní experiment. Využijeme více akademických oborů a AI, abychom se od přírody naučili, jak nejlépe využít její sílu k překonání globálních výzev. Vítáme přispěvatele a partnery z celého světa.
Výzva k akci
V těchto bezútěšných časech se nechme inspirovat odolností přírody a těmito úspěšnými příběhy a splňme cíle, na kterých jsme se již dohodli. Pro které věda ukazuje, že jsou možné, pro které existují podpůrné politiky a jsou implementovány životaschopné, ověřené obchodní případy. Po 10 000 letech neúprosné destrukce uskutečněme tento historický obrat na naší cestě a buďme první generací, která zanechá naši planetu lepší, než jsme ji našli. Děkuji.
🔍 Kritické zhodnocení
Přednáška Bernarda Strassburga představuje inspirativní a ambiciózní vizi pro obnovu ekosystémů ve velkém měřítku, která kombinuje vědecký přístup, politickou podporu a inovativní podnikatelský model. Silnou stránkou je důraz na synergii mezi ekologickými a ekonomickými cíli, což je klíčové pro mobilizaci soukromého kapitálu a dosažení potřebného rozsahu obnovy. Využití strojového učení pro optimalizaci výběru lokalit a metod obnovy, jak popisuje Strassburg, je v souladu s moderními přístupy v ochraně přírody a může výrazně zvýšit efektivitu investic, jak naznačují i studie o prostorovém plánování obnovy (např. studie publikované v Nature nebo Science). Model Regreen, který propojuje příjmy z uhlíkových kreditů, biodiverzitních kreditů a udržitelných produktů, představuje slibný přístup k financování obnovy, zvláště v kontextu rostoucích trhů s environmentálními službami.
Přesto je namístě i určitá opatrnost. Škálování obnovy na miliony hektarů představuje obrovskou logistickou, sociální a ekologickou výzvu. Úspěch závisí na dlouhodobé udržitelnosti projektů, což vyžaduje nejen počáteční investice, ale i trvalé monitorování, adaptivní management a skutečné zapojení a přínosy pro místní komunity, aby se předešlo konfliktům o půdu nebo zdrojům. Závislost na tržních mechanismech, jako jsou uhlíkové kredity, může být riziková kvůli volatilitě cen a otázkám adicionality a permanence (zajištění, že uložený uhlík skutečně zůstane uložený a že projekt přináší dodatečné snížení emisí). Kvalita a integrita trhů s biodiverzitními kredity je stále předmětem diskusí a standardizace.
Dále, koncept “pětihvězdičkové obnovy” dle Society for Ecological Restoration (SER) je sice chvályhodný, ale dosažení plné obnovy funkčních a odolných ekosystémů je komplexní a dlouhodobý proces, jehož úspěch není vždy zaručen. Jak uvádí zprávy jako Global Land Outlook (UNCCD), obnova degradované půdy je sice klíčová, ale musí jít ruku v ruce s řešením primárních příčin degradace, jako jsou neudržitelné zemědělské praktiky, odlesňování pro komodity a slabé správní systémy. Strassburgova iniciativa je významným krokem správným směrem, ale její dlouhodobý dopad bude záviset na schopnosti překonat tyto výzvy a na integraci obnovy do širšího rámce udržitelného využívání krajiny. Iniciativa otevřené vědy je v tomto ohledu velmi pozitivní, protože umožní sdílení poznatků a adaptaci strategií na základě reálných dat. Pro další studium lze doporučit sledování výstupů z UN Decade on Ecosystem Restoration (2021-2030) a vědeckých publikací zaměřených na socio-ekologické aspekty rozsáhlých projektů obnovy.
